On proto předloží v pátek parlamentu ke schválení nasazení Královského letectva k útokům v Iráku. Jak známo, americké letectvo už úspěšně na hrdlořezy islamistů v Iráku déle útočí a přidaly se k němu i letouny francouzské, zatímco Britové dosud konají jen výzvědné a humanitární lety. Američané mezitím rozšiřují koalici států ochotných zapojit se do boje za likvidaci Islámského státu a jejich letouny nejnověji zaútočily s podporou arabských zemí i na soustředění jednotek IS v Sýrii.
Premiér Cameron, který se také na půdě OSN sešel s íránským prezidentem Rouháním, svolává na pátek předčasně sněmovnu z letní dovolené a hodlá si nasazení letectva nechat parlamentem předem schválit, což už také poslancům vysvětlil podobně jako ve Spojených národech. Tedy, že, jak řekl, „psychopatičtí vražední extremisté“ ohrožují nejen Irák, ale jsou také „jasným akutním ohrožením“ i pro Británii. Dodal pak, že „minulé chyby“ nesmějí být důvodem k výmluvám a nečinnosti, neboť barbarství odnoží Al-Káidy“ je šokující, strašnou, středověkou krutostí“.
Cameronovi se zjevně podaří získat ve sněmovně jasný mandát, neboť vůdce koaličních liberálních demokratů Nick Clegg i vůdce opozičních labouristů Ed Miliband už ve středu prohlásili, že jej podpoří. Miliband se mezitím hájil proti nařčení, že v projevu předneseném zpaměti na sjezdu strany záměrně zapomněl zmínky o tom, jak chce likvidovat deficit státu ve výši 90 miliard liber a co udělá s problémem přistěhovalectví. Premiér - který se zas musí omluvit královně za mikrofonem novinářů zachycený soukromý výrok, že královna „předla radostí“ po jeho oznámení výsledku skotského referenda - ovšem také zdůraznil, že nežádá o podporu pro rozšíření útoků i na Sýrii. To by prý vyžadovalo další hlasování, i když mnohým není jasné, zda se během honby na džihádisty mají nad syrskou hranicí letouny zastavit a nechat je utéci.
Mnozí experti též tvrdí, že britský premiér si počíná příliš váhavě, neboť po irácké prosbě parlamentní schválení nepotřebuje a že je asi, podobně jako mnoho poslanců, zklamán a zneklidněn loňským parlamentním odmítnutím útoků na Sýrii, což prý bylo podmíněno nepříliš pozitivním dědictvím války proti diktatuře Saddáma Husajna před desetiletím.
Jak známo, před rokem přímou pomoc povstání proti stejně zlému baathistickému režimu prezidenta Asada v Sýrii po naléhání Ruska odmítl i americký Kongres. To pak podle mnoha pozorovatelů vedlo k ještě krvavějšímu potlačování povstání, včetně genocidního srovnávání měst se zemí a zároveň i k nárůstu islamismu a vytvoření nynějšího tzv. Islámského státu.
Představitelé demokracií nyní prý doufají, že z jejich strany postačí ke zničení džihádistů jen letecké útoky, zatímco Kurdové, irácká armáda a další regionální spojenci – například Jordánsko - dodají pozemní vojska, neboť bez obsazení území nebudou džihádisté určitě zničeni.
Britové se mezitím pojišťují proti terorismu vlastních islamistů a nejnověji v Londýně zatkli kvůli podezření z členství v nelegální organizaci a podpoře terorismu devět osob ve věku mezi 22 a 47 roky, včetně muslimského klerika Andžíma Čoudaryho. Policie nyní prohledává 17 obydlí a dalších prostor, hlavně ve východním a jižním Londýně a ve Stoke-on-Trent. Ano, pouze doufat v nápravu věcí se - bez boje proti zlu - prostě nevyplácí.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
