On proto předloží v pátek parlamentu ke schválení nasazení Královského letectva k útokům v Iráku. Jak známo, americké letectvo už úspěšně na hrdlořezy islamistů v Iráku déle útočí a přidaly se k němu i letouny francouzské, zatímco Britové dosud konají jen výzvědné a humanitární lety. Američané mezitím rozšiřují koalici států ochotných zapojit se do boje za likvidaci Islámského státu a jejich letouny nejnověji zaútočily s podporou arabských zemí i na soustředění jednotek IS v Sýrii.

Premiér Cameron, který se také na půdě OSN sešel s íránským prezidentem Rouháním, svolává na pátek předčasně sněmovnu z letní dovolené a hodlá si nasazení letectva nechat parlamentem předem schválit, což už také poslancům vysvětlil podobně jako ve Spojených národech. Tedy, že, jak řekl, „psychopatičtí vražední extremisté“ ohrožují nejen Irák, ale jsou také „jasným akutním ohrožením“ i pro Británii. Dodal pak, že „minulé chyby“ nesmějí být důvodem k výmluvám a nečinnosti, neboť barbarství odnoží Al-Káidy“ je šokující, strašnou, středověkou krutostí“.

Cameronovi se zjevně podaří získat ve sněmovně jasný mandát, neboť vůdce koaličních liberálních demokratů Nick Clegg i vůdce opozičních labouristů Ed Miliband už ve středu prohlásili, že jej podpoří. Miliband se mezitím hájil proti nařčení, že v projevu předneseném zpaměti na sjezdu strany záměrně zapomněl zmínky o tom, jak chce likvidovat deficit státu ve výši 90 miliard liber a co udělá s problémem přistěhovalectví. Premiér - který se zas musí omluvit královně za mikrofonem novinářů zachycený soukromý výrok, že královna „předla radostí“ po jeho oznámení výsledku skotského referenda - ovšem také zdůraznil, že nežádá o podporu pro rozšíření útoků i na Sýrii. To by prý vyžadovalo další hlasování, i když mnohým není jasné, zda se během honby na džihádisty mají nad syrskou hranicí letouny zastavit a nechat je utéci.