U znalců navíc záleží hodně na tom, jsou li skutečnými znalci. Že jsou tak evidováni, registrováni, členy komory, apod. ještě příliš neznamená. Jak prokázala řada nedávných kauz. Samotné výroky znalců o jiných znalcích ukazují, že v oboru není zcela jasno. My, neznalci, se v tom nevyznáme.

Znalci zasahují do všech oblastí justice svými posudky významně a jejich vyjádření jsou pro rozhodování soudu často klíčová, ne li nejdůležitější.

Jsou to ale jen lidi, vesměs našinci, není tedy překvapením, že tradicí podvodu a šmeliny byla zasažena i tahle profesní skupina. Nemůžeme zapomenout, že profese „znalce“ má hrůzostrašnou vývojovou minulost, kdy „znalec“ napsal, co mu bylo nařízeno, nebo co bylo za bakšiš do kapsy domluveno. Činili tak i soudci, takže není divu – v bezprávním státě.

Sám jsem se „ v oblasti běžného zločinu“ v minulosti na některých „znaleckých“ zločinech podílel. Jako „klient“. Například když mě kominík - „znalec“ na kvalitu komínů (kominík - znalec na komíny, jako pekař - znalec na pečivo, policajt - znalec na pravdu, apod.), udělal posudek na všechny komíny v mém bytě, že jsou nezpůsobilé pro vytápění pevnými palivy a já tak získal nárok na akumulační kamna, na která jsem nebyl schopen našetřit… Že do stejných 5 komínů ústila kamna z řady ostatních bytů, kde se vesele pevnými palivy vytápělo – byla drobnost k přehlédnutí, a nebylo znalce, který by si toho všiml. O „znalcích“ státní pojišťovny v tehdejších časech, např. u havarijního pojištění aut - ani nemluvě. Šlo jen o to, domluvit se na vzájemném rozdělení podílu ze zločinu….