V poslední době se v politice Strany zelených, která vládne na radnici Městské části Praha 4, klade nebývalý důraz na tzv. komunitní činnost. Píše se o ní často na stránkách radničního časopisu Tučňák. V prosinci loňského roku se uskutečnila například Zelenými iniciovaná akce Komunitní zdobení. Šlo o vánoční stromečky. O setkání psal lednový Tučňák. Ve stejném čísle poukazuje „zelená“ radní pro kulturu a volný čas Adéla Gjuričová na živou komunitu v Braníku. Praha 4 hledá také nového nájemce pro Branické divadlo. Podle Gjuričové se vybere projekt „který by spojil komunitní funkci se zajímavým nápadem (Tučňák, září 2015). Únorový letošní Tučňák už pod značkou (red) ví, že „Branické divadlo… bude vyvíjet činnost ve velmi živé komunitě“. Výběrové řízení stále probíhá, i v aktuálním zadání, které má splnit nový provozovatel divadla, je požadavek na komunitní využití stále přítomen jako důležitá podmínka. I radní Alžběta Rejchrtová, která za Zelené odpovídá za územní rozvoj, výstavbu a dopravu, počítá v témže vydání radničního věstníku s komunitním monitoringem, který hodlá nasazovat při výzkumech spokojenosti občanů.

Termín komunita pochází z latinského slova „communitas“, kde znamená lidské společenství, společnost, obec, ale také vlídnost, laskavost i družnost, která se pojí se vzájemným dáváním a přijímáním úsluh. Komunita je pojem, který se v češtině a v angličtině užívá v několika významech. Především se zavádí jako označení skupiny lidí, jejichž život se odehrává v nějaké geografické lokalitě nebo kterou spojuje místo společných aktivit, což může být třeba pracoviště nebo škola. Někdy se tímto slovem označuje společenství, které pojí společný zájem, profese, etnicita nebo náboženství. Komunita je tvořena občany, kteří sdílejí společnou tradici a navázali spolu sociální vazby. Může jít o vztahy přátelské, příbuzenské nebo vytvořené na základě ekonomické směny či na základě společně konané aktivity.