Jan Šindelář: Pod pláštíkem ochrany spotřebitele pojišťovny lobbují za vlastní vyšší zisky

5. 5. 2015 16:24

Na finančním trhu již delší dobu budí pozornost novela jinak nenápadného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích (sněmovní tisk 415) a snaha pojišťoven propašovat do něj zastropování odměn (provizí) svých dodavatelů: pojišťovacích zprostředkovatelů. Po opakovaném neúspěchu v legislativní radě vlády a koneckonců i ve vládě samotné se nyní zdá, že tato snaha může být v úrodném prostředí rozpočtového výboru sněmovny úspěšná. I když pojišťováci mezi částí poslanců určitě své fanoušky nemají, je to důvod k velkému znepokojení…

Jan Šindelář: Pod pláštíkem ochrany spotřebitele pojišťovny lobbují za vlastní vyšší zisky
Foto: tan
Popisek: Jiří Šindelář, Unie společností finančního zprostředkování a poradenství
reklama
Nejdříve k příběhu, do kterého je celá věc zabalena. Podle čísel, která vyprodukovala na podporu svého lobbingu asociace pojišťoven, je ročně předčasně ukončeno okolo milionu smluv o životním pojištění, které nehodní nezávislí zprostředkovatelé (finanční poradci) tzv. přepojistí – tedy shrábnou tučnou provizi a zákazník znovu zaplatí počáteční poplatky. Pomiňme teď, že toto „hausnumero“ neodpovídá vývoji celkového počtu smluv ve kmeni a pojďme se na ono přetáčení smluv podívat důkladněji. Především, pojišťovny ve svém zaujetí zvýšit zákonem zisk na úkor zprostředkovatelů cudně zapomněly dodat, že velkou část předčasně ukončených a „otočených“ smluv mají na svědomí ony samé: v rámci tzv. konverzí. Toto organizované přepojišťování vlastních zákazníků má (bohužel) u českých pojišťoven velkou tradici a ukusuje pořádný díl z koláče předčasně ukončených smluv. Jeden příklad za všechny: v letech 2003-2006 organizovala jedna významná pojišťovna konverzi starých pojistek s vysokým garantovaným úrokem na nové, „výhodnější“ s garantovaným úrokem cca třetinovým. Tato akce se dotkla minimálně 300 000 pojistných smluv (!), přičemž výsledkem bylo mnoho miliard přesunutých ze zisků klientů do zisku pojišťovny, díky nižšímu úročení nových pojistek. Zastropování odměn zaměstnanců pojišťoven, přes které takovéto akce mohou nerušeně dále pokračovat, ale nikdo nenavrhuje. Pozoruhodné, že?
 
Pak je tu část smluv přesjednaná samotnými zprostředkovateli. Zde musíme důsledně rozlišit dva případy. Je-li zprostředkovatelem přepojištěna smlouva tzv. „na spoření“, kde klient musí u nové pojistky znovu hradit počáteční poplatky, je to jednoznačně nepřijatelná praktika, kterou nikdo slušný na trhu nemůže obhajovat. Ostatně, zákon samotný přesně na takovéto případy pamatuje povinným informováním klienta a pravidly jednání s ním, stejně jako sankcemi až do výše 20 milionů korun pro ty, kteří by přesto překročili červenou čáru. Ovšem přesjedná-li poradce smlouvu nastavenou na krytí rizik za výhodnější u konkurenční pojišťovny, přičemž zachová rozsah krytých rizik, pak jsou spokojeni všichni – tedy kromě původní drahé pojišťovny. Právě toto přepojišťování ve prospěch klienta a tím stálý tlak na ceny (u některých rizik klesly díky tomu sazby od roku 2000 až o polovinu!) velkým pojišťovnám vadí nejvíce a to je i ostatně skutečným cílem „pozměňováku“ s regulací provizí: zakonzervovat trh, na kterém budou moci historicky velké pojišťovny nerušeně „ždímat“ své kmeny klientů.
 
Aby se příslušnému poslanci zjevně lobbistický návrh ve sněmovně lépe prosazoval, osladily jej pojišťovny vějičkou z oblasti ochrany spotřebitele: „vrátíme peníze z provizí klientům“. To má zabezpečit ustanovení, podle kterého mohou pojišťovny v prvních letech klientovi naúčtovat pouze omezené poplatky jdoucí na úhradu provizí. Neznalého tento nevídaný altruismus pojišťoven jistě zaujme a potěší, realista znalý poměrů na trhu se ovšem musí jen pousmát: poplatky jdoucí na úhradu provizí se samozřejmě nerovnají poplatky celkové. Stačí změnit název nákladů naúčtovaných klientovi a „jsme tam“. Je otázkou, kam se ony avizované miliardy v systému účetně přesunou, pozměňovací návrh jako takový to vlastně vůbec neřeší, ale ke klientům to téměř jistě nebude…
 
Co říci k celé iniciativě závěrem? Především, že je překvapující lehkost, s jakou pojišťovny našly pro svůj pozměňovací návrh nositele, navzdory objektivním datům a odborným stanoviskům jak expertů z LRV, tak koneckonců i z Ministerstva financí. Je to zvláštní svět, kde se pod dojmem zkreslených „fakt“ přistupuje k cenové regulaci, ničící legitimní podnikání jedné skupiny firem, často malých rodinných podniků, ve prospěch zisků druhé strany, mamutích pojišťovacích koncernů. Věřme však, že ve sněmovně tento učebnicový příklad agresivního lobbingu nakonec podporu nenalezne a poslanci se nestanou věrozvěsty obchodních zájmů pojišťoven. V éře celospolečenského boje proti korupci a politickému klientelismu by to bezpochyby byla dobrá zpráva.
 
Jan Šindelář, 
Unie společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR)
 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: tan
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Harrisová znamená krok doleva

9:20 Zbyněk Fiala: Harrisová znamená krok doleva

Joe Biden si vybral za partnerku do prezidentských voleb kalifornskou senátorku, která v sestavě de…