Prof. V. Prečan, který řídil konferenci a detaily této mé návštěvy znal již 9 let, mi však ihned po první větě nechal vypnout mikrofon. Přítomný prof. Georgij Ch. Šachnazarov, bývalý poradce M. S. Gorbačova pro východní Evropu, ke mně přistoupil: „Měl jste pravdu. Proč vás tedy nenechali domluvit?“
Díky tomuto extempore jsem se s ním seznámil a diskutovali jsme potom spolu ještě několikrát. Vysvětloval mi zoufalou situaci, ve které se Sovětský svaz koncem 80. let nacházel: „Sovětský svaz se nám tehdy každým dnem doslova rozpadal pod rukama! Dělali jsme vše, abychom jej zachránili. Byli jsme připraveni pro jeho záchranu obětovat všechno, i své satelity ve východní Evropě! Bez nás by stejně jako socialistické režimy nepřežily. Kdybychom tehdy měli více času a jednali s větším rozmyslem a ne pod neúnosným tlakem, létaly by tyto východoevropské satelity dodnes v orbitu Moskvy! Kdybychom bývali s perestrojkou uspěli a SSSR zachránili, výrazný úspěch našeho zbrusu nového modelu socialismu by potom tyto dnes „opuštěné“ satelity k nám určitě opět přitáhl.“

K otázce rozpadu Československa byl velice kritický, přiznával sovětský podíl na něm. „Náš přístup v otázce Slovenska byl chybou! Nepředpokládali jsme, že Slovensko bude tak silně katolické a proněmecké!“

Setkání s generálem Leonidem

Před šesti lety jsem se setkal s bývalým generálem PGU (1. hlavní správy KGB – rozvědky) Leonidem, který mi zasvěceně vyprávěl, jak byl v srpnu 1989 navelen v roli analytika, podotýkám že proti vůli velvyslance Lomakina , na zdejší sovětské velvyslanectví se supertajným zadáním: Zajistit hladký průběh převratu v ČSSR. Vedle sledování a analýzy řady paralelních snah o radikální změnu poměrů v podání jednotlivých politických formací, partiček a jednotlivců o radikální změnu poměrů, se kterými též konzultoval, se zaměřil na výběr budoucího potenciálního lídra v Československu. Do samotného průběhu zdejších událostí po 17. listopadu nesmělo velvyslanectví přímo vstupovat, mohlo je pouze monitorovat.

O to důležitější byla proto detailní příprava adekvátních podmínek pro rozhodující změnu. Generál Leonid se proto konspirativně scházel s jednotlivými pretendenty, údajně došlo ke kontaktům i s Václavem Havlem, a s jejich podporovateli. Průběžně vše koordinoval s moskevskou centrálou, pražského velvyslance obcházel. Připravovaná změna musela být radikální a dostatečně přesvědčivá, nemohl ji proto reprezentovat nikdo z dosavadního vedení KSČ. Ladislav Adamec i Miroslav Štěpán byli centrálou předem odepsáni, což Lomakin nemusel vědět.