Jan Šolta: Záhady 17. listopadu

16.11.2017 10:11 | Zprávy

Na podzim 1989 se dříve téměř nepředstavitelná utopie stala náhle překvapivým skutkem; přesto se hloubaví nedůvěřivci neustále i po 28 letech dotěrně ptají, proč se u nás komunistický systém rozsypal tak rychle, jednoduše a snadno jak domeček z karet.

Jan Šolta: Záhady 17. listopadu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pamětní deska sametové revoluci na Národní třídě

Na podzim 1989 se dříve téměř nepředstavitelná utopie stala náhle překvapivým skutkem; přesto se hloubaví nedůvěřivci neustále i po 28 letech dotěrně ptají, proč se u nás komunistický systém rozsypal tak rychle, jednoduše a snadno jak domeček z karet, zda k tomu nemohlo dojít dříve, jak to, že se během pouhých pár měsíců synchronizovaně jako domino zhroutily do té doby neotřesitelné, mj. spolehlivou armádou, bezpečností, milicemi a kovanými soudruhy pečlivě chráněné komunistické režimy i v ostatních bratrských socialistických zemích ve východní Evropě.

Nečekaná rychlost, celkový rozsah a hloubka převratných změn bez viditelné přítomnosti násilí, kterou si nedovedl představit ani ve snu, zaskočila také proslulého sovětologa profesora Richarda Pipese, důvěrně zasvěceného do nejtajnějších zpravodajských zdrojů, z nichž připravoval každodenní podklady pro prezidenta Ronalda Reagana.

Do té doby se komunistické vlády ve východní Evropě pevně opíraly zejména o dva stabilní pilíře – o sovětskou supervelmoc zvenčí a o nezpochybnitelný monopol moci komunistických stran, zakotvený v Ústavě, uvnitř.

Dílčí vysvětlení náhle vzniklé anomálie naznačují některé nedávno odtajněné sovětské dokumenty, např. stenografický záznam z porady nejvyšších představitelů států Varšavské smlouvy 4. prosince 1989 v Moskvě. Na pozvání hostitele M.S. Gorbačova se jí zúčastnili W. Jaruzelski, N. Ceaušescu, K. Urbánek, P. Mladenov, R. Nyers a H. Modrow; až na dva první hosty se zde ostatní ocitli poprvé, do nejvyšších funkcí je vynesly čerstvé převraty reagující na hluboké domácí krize všech zemí socialistického tábora. S neskrývanou úzkostí doufali, že se jim v Moskvě dostane potřebné pomoci a nutné záchrany.

M.S. Gorbačov v obsáhlém referátu (celkem 17 stran tištěného textu) však vyzvedl především vlastní nadějné úspěchy dosažené při jednání v Itálii, s papežem a na summitu na Maltě s G. Bushem. Aktuálním krizovým problémům bratrských zemí, které se zcela nezadržitelně směřovaly k finálnímu krachu, se elegantně vyhnul, okrajově jim věnoval pouze pár řádků. Situace byla zřejmě již beznadějná. Nový sovětský postoj s předstihem kopíroval uskutečněné převratné změny ve východní Evropě. Neúprosná krize už hrozila též Sovětskému svazu, který proto tvrdě preferoval ochranu svých vlastních zájmů (bojoval o přežití), jako důležitého partnera uznával především Washington.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Aleš Dufek byl položen dotaz

EU

Napsal jste to přesně, že se EU snaží být v ochraně životního prostředí lepší než zbytek světa. Já se ale ptám, k čemu to je? Hlavně když jak taky sám tvrdíte, je to na úkor nás všech, kdy na tu její politiku tvrdě doplácíme?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Alena Maršálková: Přehlídka penisů a vulv opět na scéně!

15:49 Alena Maršálková: Přehlídka penisů a vulv opět na scéně!

Podle nabídky Západočeském divadle v Chebu, je po červnové premiéře připraveno další představení na …