Kyjev mluví o ostřelování škol a jiných vzdělávacích objektů, následném obvinění „antiteroristických“ jednotek a vyzvání Ruska k nasazení mírových sil.

Při zamyšlení nad takovými slovy ovšem nutně musí jako jiná hypotéza napadnout, zda takovou provokaci nechystá naopak Kyjev. Následné obvinění „doněckých“ by mohlo ovlivnit světové veřejné mínění a zejména západní politiky, aby mu více hráli do noty. O významu takových provokací se můžeme přesvědčit nejen ve vzdálenější historii, připomeňme třeba Gliwice 31. srpna 1939, i méně vzdálené minulosti, třeba fotografie mrtvých z Rumunska v roce 1989, údajně zabitých Securitate, ve skutečnosti vytažených z márnice a v některých případech dokonce z hrobů. Máme ale i jen rok starý a dosud nevysvětlený případ katastrofy malajsijského letu MH17 nad Ukrajinou. I tady najdeme mnohé, co u řady lidí vzbuzuje přinejmenším pochybnosti o roli Kyjeva. Proč třeba nebyl uzavřen letecký prostor nad Donbasem a proč se tam letadlo vůbec z původní trasy odklonilo?

Kontaktní skupina 26. srpna v Minsku dohodla právě od 1. září příměří a představitelé Doněcké lidové republiky vyhlásili, že dohody budou naplněny. Význam zastavení bojů o tři dny později vyzdvihli v telefonickém rozhovoru i prezidenti Hollande, Putin a kancléřka Merkelová. Na co se ovšem připravuje Kyjev?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.