Podle něho totiž kandidující strana získává tolik hlasů, kolik činí násobek odevzdaných hlasů pro stranu a počtu na volebním lístku uvedených kandidátů. Je tedy zájmem stran zcela zaplnit kandidátní listinu. V její dolní části potom často nacházíme přátele či známé kandidátů uvedených na top místech. Že by zasedli v zastupitelstvu ani vážně nepřemýšlejí. V případě velkých politických stran však přesto jistá možnost existuje. Voliči mohou v mediálně vytvářeném odporu ke stranám navržené špičky ostentativně vykroužkovat. Potom ovšem mohou v zastupitelstvu zasednout lidé, kteří to nechtěli a otevřeně řečeno, někdy na to ani nemají schopnosti. Je tedy otázkou, zda máme dobrý volební zákon. Stačilo by přitom málo. Stanovit, že co odevzdaný hlas pro kandidující stranu, to hlas pro výpočet počtu získaných zastupitelů. Žádné násobení. Možná by bylo vhodné stanovit minimální počet stranou navrhovaných, aby se zabránilo politickým exhibicionistům zaplevelit počet kandidujících „stran“. Dát hlas straně má svoji výhodu. Nejčastěji totiž jde o čitelná a předvídatelná uskupení. Navíc český politický systém je založený na soutěži politických stran.