Režiséra Sedláčka má M. Zeman nepochybně velmi rád od chvíle, kdy o něm natočil v roce 2007 dokumentární film „Miloš Zeman – nekrolog politika a oslava Vysočiny“. Inu, vyplatilo se. O pozvání přijít si k prezidentovi pro vyznamenání se může jiným dokumentaristům a vůbec filmovým tvůrcům jenom snít. Sedláček však celou věc vzal nadmíru samozřejmě a také ležérně, že na Hrad přišel v jakémsi oblečení, které by bylo normálním při pojídání jitrnic a tlačenky někde na Vysočině po zabijačce. Snad tím chtěl říci, že on jako nově oceněná hvězda českého filmu si to může dovolit. Jednání je to ovšem veskrze hloupé a urážející nejen další oceněné, kteří ví, že takto se snad nechodilo ani pro Řády práce v dobách nejfanatičtějšího protěžování montérek. Je ale i věcí prezidentského protokolu, že takto byl vpuštěn na scénu.
Výkvětem české kultury je jistě také Filip Renč, jehož zásadním dílem rozhodujícím o udělení vyznamenání za práci na poli kulturním je zřejmě volební klip Miloše Zemana pro prezidentské volby. Rektální alpinisnismus po letech práce pro občanské demokraty jako vyšitý. Nelze v souvislosti s tímto oceněním nevzpomenout výhrady M. Zemana ke jmenování Martina C. Putny profesorem, přičemž Putna je zřejmě světec ve srovnání s F. Renčem. Stačí se podívat na výsledky vyhledávání v googlu. Jen si člověk řekne, jestli se v dalších letech neobjeví mezi oceněnými tvůrci produkce z jistého filmového studia na pražském Zličíně.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz