Jan Vávra: Jaká jsou témata evropských voleb?

27.02.2014 7:27 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Způsob, jakým naše politické strany zbrojí před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, zatím nevěští žádnou výraznou změnu přístupu k těmto volbám oproti předchozímu období. Jak je už v našich podmínkách zvykem, politické strany – a s nimi okamžitě i média – se soustředí výhradně na personálie, které jsou pro obecenstvo atraktivnější než politické otázky.

Jan Vávra: Jaká jsou témata evropských voleb?
Foto: ParlamentníListy.cz
Popisek: Vlajky před Evropským parlamentem v Bruselu

Takže jsme mohli zaznamenat podrobné zpravodajství o tom, kdo bude na kterém místě za kterou stranu kandidovat. O tom, s jakým programem jdou strany, a kandidáti do voleb jsme se skoro nic nedozvěděli. Jedinou výjimku tvořila ODS, která – jak je opět jejím zvykem – vyhlásila, co všechno nechce. Čili vymezuje se čistě negativně, v prvé řadě proti euru.  

Ale již tento přístup vyjadřuje určitý posun, protože dosud se při volbách do Evropského parlamentu žádná evropská témata nediskutovala. Uvidíme, zda ostatní strany tuto hozenou rukavičku zvednou a nastolí nějaké relevantní téma. Platí to zejména pro strany vládní koalice. Zatím to ale vypadá, že se pořád věnujeme svým lokálním problémům a na výhled mimo hranice naší provincie nám už nezbývají síly.  

Naše chápání pozice Evropy je pořád ovlivňováno Klausovou písničkou o tom, že EU je levicový projekt a že další integrace je nemožná a pro nás škodlivá, které uvěřilo i mnoho novinářů. Nikdo zatím nereflektuje, že se EU nerozdělila, že se eurozóna nerozpadla, že Řecko nezkrachovalo, jak řada našich populárních ekonomických analytiků ještě nedávno přesvědčivě věštila. Situace je naopak taková, že eurozóna směřuje k větší integraci a většina důležitých rozhodnutí se přijímá především mezi státy platícími eurem. Měli bychom ve vlastním zájmu na tuto situaci reagovat a nějak se k ní postavit.  

Dosavadní povaha předvolební kampaně ukazuje na zoufalou neujasněnost našeho vztahu k Evropě jako ke společnému projektu. Vláda sice otočila konečně kormidlem, za což jí patří uznání, ale toto je jen počátek. Ostatní okolní státy daleko více přemýšlejí o cílech, kterých chtějí v rámci evropského projektu dosáhnout. Platí to jak o velkém Polsku, s jeho evropskými ambicemi, či o malém Slovensku, které pochopilo, jaký význam má členství v silné ekonomické  

skupině. O baltských státech ani nemá smysl mluvit. Dokonce i Orbánovo nacionální Maďarsko to má – pokud jde o Evropu – mnohem více srovnané, než my. Přitom není příliš vzdálená doba, kdy jsme si mysleli, že budeme středoevropským tygrem a ostatními státy Visegrádské skupiny jsme bezmála opovrhovali. Čas nás ale usvědčil z omylu a z vývoje si je třeba vzít poučení. Politici na prvních místech kandidátek do evropských voleb, by měli novou situaci reflektovat mezi prvními.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Sjezd sudetských Němců

Dobrý den pane Jurečko. Mě se ten váš článek ohledně sjezdu sudetských Němců v Brně líbil. Ale vy si myslíte, že přinese nějaké smíření, když se koná na protest řady lidí? Nebylo by vhodnější pro smíření volit jinou cestu? Takhle si říkám, jestli nebude sjezd spíš kontraproduktivní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: V Praze se sešli dva prezidenti studenoválečníci

15:49 Jiří Paroubek: V Praze se sešli dva prezidenti studenoválečníci

V Praze je ve dnech 4. a 5. května na státní návštěvě finský prezident Stubb. Tento milý muž je znám…