Václav Klaus se – když se stal díky svému návrhu vystoupit z Evropské unie na nějakou chvíli opět miláčkem médií - rozhořčoval, že tato volební kampaň nemá žádné téma. Má samozřejmě pravdu v tom smyslu, že ani jedna z kandidujících stran s nějakým silným tématem nepřišla. Václav Klaus má ovšem na mysli něco jiného, tedy téma, které by společnosti vnutil, aby ji tak rozdělil, mobilizoval své potenciální příznivce a zvednul vlnu emocí, na kterých by dosurfoval k co nejlepšímu volebnímu výsledku. To ovšem není téma, ale pseudotéma.

Tématem kampaně je samozřejmě zásadní nespokojenost s politickou garniturou a fungováním politiky. Politické strany ovšem nevědí, jak tuto nespokojenost uchopit. To platí o těch tradičních i o nových. A kdo si neví rady, vrátí se k osvědčeným postupům, v tomto případě k politickému marketinku. Není potom divu, že se dnes volební kampaň nijak neliší od kterékoli imagové nebo produktové komerční kampaně. Nakonec - jak si již všimlo více šťouralů – kampaň KDU je snadno zaměnitelná s kampaní na slunečnicový olej, což pochopitelně není náhoda.