Bez zveřejnění, bez odůvodnění a s podivuhodnou rychlostí vydal senát Nejvyššího soudu rozhodnutí, které je svým způsobem průlomové a které má značný dopad na zdejší společenské klima. Zatímco se poslanci bývalé vládní koalice radují, značná část ústavních odborníků – včetně ústavního právníka Jana Kysely nebo bývalého ústavního soudce Miloslava Výborného - je zděšena.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu navazuje na extenzivní výklad jiného soudu, který nedávno osvobodil poslance Bártu a Škárku, když jim před tím obvodní soud vyměřil podmínění i nepodmíněný trest. Jedná se v něm o článek 27 ústavy ČR, konkrétně o jeho druhý odstavec, který říká, že poslance nebo senátora nelze stíhat za projevy učiněné ve sněmovně nebo v senátu nebo v jejich orgánech. Přitom – jak upozorňují odborníci – z jednacího řádu obou komor jasně vyplývá, že projev je jen to, když stojíte u řečniště ve sněmovně či senátu, nebo hovoříte na jednání výboru nebo komise. Senát Nejvyššího soudu nyní rozhodl, že jakékoli jednání v budově sněmovny je projev.
Teoreticky muže dojít k situaci, že jednání, které je za zdmi sněmovny kriminální, bude v budově sněmovny beztrestné. Nakonec zabití může být – zejména u některých poslanců - také posuzována jako projev politického jednání. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu lze také usuzovat, že pokud by se tři rebelové domlouvali s Petrem Nečasem jinde než ve sněmovně, potrestání by být mohli. Z toho je názorně vidět rozdíl mezi pozitivistickým pojetím práva a pojetím přirozeným, kterému jde o hledání spravedlnosti.
Zda šlo o korupci či ne, se již nikdy nedovíme, protože na rozdíl od případu Bárta - Škarka se nikdo již nemůže dovolat k vyšší instanci. Podezření se tak bude nad bývalými poslanci i bývalým premiérem vznášet pořád. Kalousek, Nečas i tři propuštění exposlanci by se tedy měli krotit ve svém vítězném tanci nad mrtvolou státního zástupce Ištvána. Opravdu není důvod jásat.
Politická scéna - na rozdíl od trojice bývalých poslanců - z toho rozhodnutí nijak profitovat nebude. Zvýší se jen pocit populace, že si politici mohou dovolit všechno a justice je vždy ochrání, což povede k další frustraci. Z té budou těžit populisté, včetně Strany práv občanů. Stejně tak bude ve společnosti sílit opovržení vůči klasickým politickým stranám a spolu s ním volání po vládě silné ruky, která udělá konečně pořádek. Pokud již teď většina společnosti jednání Miloše Zemana schvaluje, nemohou se současní političtí lídři ničemu divit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
Lídři EU se shodly na zvýšení tlaku na Rusko
Dobrý den, mám pár dotazů, k tomu, co pořád slyšíme. Kdo jsou to ti lídři EU? Kdo jim dal mandát něco rozhodovat a vyjednávat? A schvalujete to, co vyjednají pak i vy poslanci? Jestli ne, tak k čemu vás volíme, když pak rozhodují jiní? Neměli by ti, co jsou voleni občany mít ten nejsilnější mandát? ...
Další články z rubriky

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?
Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.