Vlna hněvu na adresu takzvaných pučistů a spontánní podpora pro Bohuslava Sobotku sice vypadá, jako by se strana sjednotila za svým předsedou, bohužel několik skutečností tento líbivý obrázek kazí. Sobotkova opticky masivní podpora je založena na negativních emocích, které svým amatérským postupem vyvolal Michal Hašek spolu s dalšími pučisty. Nic proti citovému vzepjetí, v politice se s vlnami emocí velice často pracuje, ovšem na sjednocení rozdělené strany je to málo. Náhlá obliba Bohuslava Sobotky pramení jen z toho, že mu někdo chtěl ublížit a udělal to mimořádně hloupě. Sociálním demokratům je jejich předsedy líto. To je na vedení celé strany do úspěšných jednání o vytvoření vlády přece jen málo.
Skupina odpůrců Sobotky se příliš nezmenšila, jen momentálně takříkajíc zalehla na matrace. Michal Hašek se sice bude do vysoké politiky chvíli vracet, ale pokud si ponechá funkci hejtmana, což je vysoce pravděpodobné, nebude odstaven úplně. Strana tedy bude dále rozdělena, pouze pochopila, že nyní je sebevražedné pustit se do vnitrostranické války. Skrytá nepřátelství ale opět propuknou, což nejpozději nastane při sestavování vlády, pokud k tomu ovšem vůbec dojde. Miloš Zeman - jakkoli potvrdil, že pověří sestavení vlády toho, koho strana doporučí – neopomněl vyjádřit nebývalé pochopení pro ty, kteří mají jiný názor než Bohuslav Sobotka.
Navíc řada okolností zůstává nadále nevyřešena. Média si kupříkladu nevšímají role místopředsedy Milana Chovance, jehož náhlé prozření by samo o sobě zasloužilo podrobnější zkoumání. Rozhodně se nedá odbýt náhle propuknutými výčitkami svědomí. I kdyby tomu tak bylo, ještě to nedělá z pana Chovance kladného hrdinu. Bude zajímavé sledovat, v jaké funkci – pokud bude Bohuslav Sobotka opravdu sestavovat vládu – se Milan Chovanec objeví.
Na současný problém sociální demokracie bylo zaděláno již při posledním volebním sjezdu, kdy ani jeden z kandidátů na vedení nepřistoupil na systém, že vítěz bere ve vedení strany vše, ať se jím stane kdokoli. Oba kohouti se – zřejmě v přílišné opatrnosti – rozhodli pro rovnocenné zastoupení ve vedení. Přitom ani jeden z nich není vůdce, za kterým by stranící šli v přesvědčení, že je dovede k vítězství. Sociální demokracie tedy čeká ještě další bouřlivé období a je otázkou, jak ho zvládne. Vzhledem k tomu, že jde o jedinou silnější stranu s jasným ideovým zakotvením, není to vůbec dobrá zpráva.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz