Chtělo by se říci, že se Babiš docela dobře učí s médii zacházet. S jednou skupinou novinářů komunikuje aktivním a nápaditým způsobem pomocí svého blogu nazvaném Deník nepolitika, druhou skupinu si prostě koupil.

Snadnost, s jakou se – aspoň podle svého názoru – podezření ze střetu zájmů zbavil, vzbuzuje při rozsahu jeho majetku a především při šíři jeho obchodních aktivit určité pochybnosti. Copak se skutečně zřeknutím členství v představenstvech a dozorčích radách zbaví zisku z podnikání v nejrůznějších oborech? Konflikt zájmů přece vytváří souběh podnikatelského profitu s vlivem na rozhodnutí, která podnikaní regulují, vytvářejí pro ně podmínky a přerozdělují dotační toky různými směry. Dokud se Andrej Babiš svého majetku nezbaví - což samozřejmě nikdy neudělá, protože to je jeho skutečný život – bude stále v důvodném podezření ze střetu zájmů. Pokud by se ho při zachování svého majetku chtěl aspoň trochu vyvarovat, musel by sám sebe vyloučit z určitých rozhodnutí, což zase neudělá proto, že kvůli tomu do politiky šel. Navíc projevuje zcela opačné tendence, když po ostatních politicích požaduje, aby ho poslouchali stejně, jako ho poslouchají jeho zaměstnanci a zřejmě i spolustraníci.