Jan Vítek: Rozdílné červené čáry pro Macrona a Merkelovou

03.10.2017 11:50

Počáteční brblání proti jupiterským manýrům Eduarda Macrona se postupně změnilo v pojmenovatelnou nespokojenost, která vyvřela v senátních volbách, v nichž byla obnovena polovina mandátů. Senátory schvaluje sbor sedmdesáti tisíc velkých volitelů, vybraných z lidí, kteří zastávají veřejné funkce v různých oblastech Francie anebo zastupují jejich obyvatele v parlamentu. Znají velmi dobře, co občané chtějí a co ne.

Jan Vítek: Rozdílné červené čáry pro Macrona a Merkelovou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Angela Merkelová

Tektonické změny I

Prezidentovo hnutí Republika na pochodu (La République En Marche!) ztratilo čtyři křesla a nyní jich má jen 24.  Republikáni a jejich spojenci vyšli z voleb posíleni o 31 senátorů.  Chybí jim pouze čtyři hlasy do prosté většiny 175. Levicové uskupení, v čele se socialisty, rovněž posílilo a s 93 senátory je druhou největší senátní opoziční silou. Středoleví, UDI a MoDem, mají 41 křesel, Mélenchonovo hnutí Nepodrobená Francie 9, a Národní Fronta 2. Pár představitelů menších stran a nezávislých doplňují 348 členný sbor.

V tomto složení senát může připomínkovat a vracet dle své libosti zákony  zpět do parlamentu v osvědčené hře na zdržovanou. To však není hlavní problém. Prezident oznámil, že chce změnit  ústavu, zejména zavést proporcionální volby do parlamentu a snížit počet poslanců. Jenže každá ústavní změna vyžaduje souhlas tří pětin společného zasedání  dolní a horní komory. V současné době však může Macron spoléhat na 395 poslanců a 24 senátorů, což dohromady zdaleka nedosahuje požadovaný počet 555 hlasů z celkového počtu 925 zástupců lidu.

Tektonické změny II

Tentokrát jde o zemětřesení v politickém myšlení v Německu při volbách do Bundestagu. Angela Merkelová sice bude počtvrté německou kancléřkou, ale pro ní a její CDU-CSU je to hořké vítězství. Získala 33 procent voličů a 8.5 procent jich desertovalo oproti předchozím volbám v roce 2013. Sociální demokraté (SPD) ztratili 5.2 procent příznivců a hlasovalo pro ně 20.5 procent voličů. Doplatili na to, že seděli ve vládě Merklové, a proto oznámili, že do příští nepůjdou.  Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) získala 8 procent a je dnes třetí nejsilnější politickou silou v zemi. Podpořilo ji 13, 2 procent voličů, nichž víc jak třetina byli mladí lidé, kteří šli poprvé k urnám. Pravicová FDP, která z Bundestagu vypadla se do něj vrátila s ziskem 5.9 procent. Zelení a krajní levice se stěží překulili přes pětiprocentní práh.

Někteří pozorovatelé označili volby za opožděné referendum o migrační politice. Bylo to poprvé, co Němci mohli vyjádřit demokratickým způsobem svůj postoj k Mutti Merkel, která jim pozvala k celému zaopatření a všestranné péči víc jak milion údajných uprchlíků. Řada konservativců jí klade  za vinu, že tím otevřela dveře Bundestagu 94 poslancům AfD, jež o tom doposud jen snila. Ideologickým vůdcem  AfD je ostřílený politik Alexandr Gauland. Na mítinku v Berlíně oznámil, že poslanci Alternativy vytvoří parlamentní výbor, který  prozkoumá zákonnou a ústavní platnost pozvání Merklové z roku 2015, a že ji vyženou z kancléřství a navrátí vládu lidu.

Až potud a dost

Nechceme být imigrační zemí, islám k nám nepatří. To je červená čára pro Merkelovou, protože stále více Němců je přesvědčeno, že jejich osobní bezpečnost a národní identita jsou ohroženy. Tyto obavy posílil únik ututlávaných podrobností z jednání nedávné pařížské schůzky o migraci, které otvírají nové možnosti a cesty pro řízený dovoz afrických migrantů do Evropy.

Schůzky se zúčastnili političtí představitelé Německa, Francie, Itálie, Španělska,  Nigeru a Libye. Jelikož součinnost neziskovek při přepravě migrantů po moři je známá a odhalená , pařížský minisummit rozhodl ukrýt  ji do hloubi Afriky. Dokument, který byl na konci jednání přijat, stanoví, že se v Čadu a Nigeru vytvoří třídící střediska, kam neziskovky budou dovážet migranty. Mezinárodní organizace pro uprchlíky pak  bude rozhodovat, kteří z nich dostanou azyl do EU. Je to o nás, bez nás, ale za to budeme mít možnost hradit výlohy s tím spojené, jak slíbila Frederica Mogheriniová jménem EU.  Podle předběžných odhadů je v Africe připraveno šedesát milionů migrantů, kteří touží po kontinentu, kde místo banánů se stromů padá mana sociálních dávek, z nichž uživí nejen sebe, ale i příbuzné doma, a kde bílé dívky baží po objetí mužných černých paží, což vše jim napovídali naháněči z neziskovek.

Rozdíl tektonických změn

Francouzové rýsují Macronovi podobnou čáru, ne však imigrační, ta je dočasně na zadním hořáku, ale sociální. Mélenchonovo hnutí spolu s odbory je podněcuje, houfuje a vede do protestních akcí proti novému pracovnímu zákonu, který prezident národu udělil dekretem. Byl uveřejněn v předvečer senátních voleb a nepochybně ovlivnil jejich výsledek.

Co nejvíce  na zákonu vadí, je,  že ukládané změny mohou ve svých důsledcích podnítit růst špatně placených, nejistých pracovních míst a rozpoutat soutěž v levné práci.  Macron se inspiroval německým modelem, jehož otcem byl sociální demokrat Gerhard Schröder. Podle dostupné statistiky téměř osm milionů Němců dnes pracuje ve službách všeho druhu, nemají sociální zabezpečení a nejsou chráněni kolektivními smlouvami.  Většina z nich si vydělá 450 euro měsíčně. Sociální nerovnost v Německu zaznamenala během posledních patnácti let největší vzestup ze všech zemí OECD. Chudoba postihuje 9 procent pracujících v Německu, ve Francii 6 procent. „Německá ekonomika po desetiletí zdravě rostla,“ říká Manuela Barisic z Bertelsmanovy nadace, „ ale čtyřicet procent obyvatelstva z toho nic nemá.“

Macronovo trumfové eso je, že nezaměstnanost ve Francii se nehne z 9.8 procent a v Německu klesla až 3.9 procent! Na to  však Francouzové neslyší, nebo nechtějí. Proto jdou do ulic, kde skandují, že reformy jsou sociální puč,  a zpívají na náměstích krvelačnou Marseillaisu.

Volby, o nichž byla zmínka, se konaly v obou zemích ve stejný den, v neděli 24. září. Němci a Francouzové poslali od uren ostatním Evropanům jasný signál.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 107. Tajemství sametu

22:29 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 107. Tajemství sametu

Ještě stále neutichlI rozmanití tlampačové, křičící do ulic a médií o svém hrdinství před třiceti le…