Tektonické změny I

Prezidentovo hnutí Republika na pochodu (La République En Marche!) ztratilo čtyři křesla a nyní jich má jen 24.  Republikáni a jejich spojenci vyšli z voleb posíleni o 31 senátorů.  Chybí jim pouze čtyři hlasy do prosté většiny 175. Levicové uskupení, v čele se socialisty, rovněž posílilo a s 93 senátory je druhou největší senátní opoziční silou. Středoleví, UDI a MoDem, mají 41 křesel, Mélenchonovo hnutí Nepodrobená Francie 9, a Národní Fronta 2. Pár představitelů menších stran a nezávislých doplňují 348 členný sbor.

V tomto složení senát může připomínkovat a vracet dle své libosti zákony  zpět do parlamentu v osvědčené hře na zdržovanou. To však není hlavní problém. Prezident oznámil, že chce změnit  ústavu, zejména zavést proporcionální volby do parlamentu a snížit počet poslanců. Jenže každá ústavní změna vyžaduje souhlas tří pětin společného zasedání  dolní a horní komory. V současné době však může Macron spoléhat na 395 poslanců a 24 senátorů, což dohromady zdaleka nedosahuje požadovaný počet 555 hlasů z celkového počtu 925 zástupců lidu.

Tektonické změny II

Tentokrát jde o zemětřesení v politickém myšlení v Německu při volbách do Bundestagu. Angela Merkelová sice bude počtvrté německou kancléřkou, ale pro ní a její CDU-CSU je to hořké vítězství. Získala 33 procent voličů a 8.5 procent jich desertovalo oproti předchozím volbám v roce 2013. Sociální demokraté (SPD) ztratili 5.2 procent příznivců a hlasovalo pro ně 20.5 procent voličů. Doplatili na to, že seděli ve vládě Merklové, a proto oznámili, že do příští nepůjdou.  Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) získala 8 procent a je dnes třetí nejsilnější politickou silou v zemi. Podpořilo ji 13, 2 procent voličů, nichž víc jak třetina byli mladí lidé, kteří šli poprvé k urnám. Pravicová FDP, která z Bundestagu vypadla se do něj vrátila s ziskem 5.9 procent. Zelení a krajní levice se stěží překulili přes pětiprocentní práh.

Někteří pozorovatelé označili volby za opožděné referendum o migrační politice. Bylo to poprvé, co Němci mohli vyjádřit demokratickým způsobem svůj postoj k Mutti Merkel, která jim pozvala k celému zaopatření a všestranné péči víc jak milion údajných uprchlíků. Řada konservativců jí klade  za vinu, že tím otevřela dveře Bundestagu 94 poslancům AfD, jež o tom doposud jen snila. Ideologickým vůdcem  AfD je ostřílený politik Alexandr Gauland. Na mítinku v Berlíně oznámil, že poslanci Alternativy vytvoří parlamentní výbor, který  prozkoumá zákonnou a ústavní platnost pozvání Merklové z roku 2015, a že ji vyženou z kancléřství a navrátí vládu lidu.

Až potud a dost

Nechceme být imigrační zemí, islám k nám nepatří. To je červená čára pro Merkelovou, protože stále více Němců je přesvědčeno, že jejich osobní bezpečnost a národní identita jsou ohroženy. Tyto obavy posílil únik ututlávaných podrobností z jednání nedávné pařížské schůzky o migraci, které otvírají nové možnosti a cesty pro řízený dovoz afrických migrantů do Evropy.