Je to země s nádhernými vesnicemi a městy, která jsou spojená kvalitními dálnicemi a silnicemi. Železniční dopravu zajišťují špičkové moderní vlaky, autobusy v městské a linkové dopravě jsou bezpečné a moderní, letecká doprava je spolehlivá. Solidní domy mají krásné fasády a jsou perfektně udržované. Lidé jsou přátelští a milí, společnosti se daří relativně dobře, země je demokratická a soudy nezávislé. Korupce je minimální. Dětí se rodí dost a počet obyvatelstva roste.
Pak je také druhá země, kde jsou velké rozdíly mezi městy a venkovem, většina měst je zanedbaná, o vesnicích ani nemluvě. Vesnické domy jsou příšerně zchátralé, chybí jim vodovod, splachovací WC a kanalizace. Silnice jsou v katastrofálním stavu, mnohé děravé tak, že naše dálnice D1 je proti nim krásně rovná. I hlavní silniční tahy v zemi (u vedlejších je to běžné) nemají v některých úsecích asfalt a v dešti se proto auta propadají do bláta. Čtvrtina železnic vyžaduje okamžitou opravu, autobusy v městské a linkové dopravě jsou převážně staré a člověk se při jízdě v nich ptá, co dnes zase upadne. Letecká doprava patří podle statistik Úřadu pro civilní letectví spolu s některými africkými zeměmi k nejnebezpečnějším na světě. Velkým problémem této země je alkoholismus, opilá posádka výletního parníku zavinila nehodu, při které zahynulo více než sto lidí. Korupce je masivní, soudy soudí podle příkazů vrchnosti. V zemi se rodí málo dětí, vymírá a většina obyvatel žije podle našich měřítek v bídě a chudobě. Dospělo to tak daleko, že mnohé matky prosí odvodové komise, aby jim syny vzaly na vojnu, protože doma jim nemohou dát jíst.
Úroveň člověka se pozná také podle vztahu k zesnulým. V té první zemi hřbitovy a hroby pečlivě udržované, v té druhé na venkovských hřbitovech rostou plevel a kopřivy.
Nevím jak vy, ale já bych chtěl žít v té první zemi. Tou první zemí je Irsko, které se pomalu, ale jistě dostává z krize a jeho HDP vzrostlo v roce 2012 o 0,9%.
Příkladem hodným k následování je fakt, že irská vláda nebyla nucena zvýšit nízké firemní daně (12,5%), které přispěly v předchozích letech k prudkému a dynamickému vzestupu Irska, jež se řadí v tabulce HDP na jednoho obyvatele podle údajů Mezinárodního měnového fondu na 14. místo na světě. Líbí se mi také, že Irové si zdravotní péče platí sami do 120 eur měsíčně. To samozřejmě zajišťuje vysokou úroveň zdravotnictví, protože pak jsou peníze na špičková moderní zařízení a drahou léčbu.
Vzestup Irska je o to obdivuhodnější, že dlouho patřilo k nejchudším zemím v Evropě, ovšem správná pravicová politika nízkých daní přinesla úspěch.
Tou druhou zemí je Rusko, ke kterému dodám, že mu dochází dech a růst HDP se snížil na 2% ročně. V tabulce HDP na obyvatele zaujímá podle údajů MMF 56. místo na světě.
Obě země jsem osobně navštívil, takže vím, o čem píši. Rusko znám tak dobře, jak skoro nikdo v České republice. Irové nám jsou kulturně a civilizačně daleko bližší než Rusové a říkám si, že asi přece jenom jsme víc Keltové než Slované. Můžeme si nyní vybrat, jestli chceme jít cestou k západní prosperitě nebo východnímu úpadku. Já tedy volím tu první, Rusko vzorem pro civilizovanou zemi není, nebylo a ještě dlouho nebude.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
