V mnoha zemích tzv. třetího světa to vypadá strašně, rasové, kmenové nebo náboženské války, statisíce mrtvých lidí, hladomory, obrovská bída. Viníkem této hrůzy jsou stoupenci tzv. politické korektnosti, mezi nimi hlavně komunisté.

Ti neustále viní Západ z všech možných chyb a vymysleli si tzv. právo národů na sebeurčení. Ve skutečnosti však Těm, kterým chtěli pomoci, hrozně ublížili a na svém kontě mají miliony mrtvých. Pravdou je, že domorodci by měli Evropanům za kolonizaci spíše trvale děkovat.

Britský ministr vnitra v Churchillově válečném kabinetu labourista Herbert Stanley Morrison řekl v souvislosti s dekolonizací moudrá slova. „Je to jako dát desetiletému dítěti klíče od domu, pistoli a číslo bankovního konta.“  Já dodávám, že dekolonizace zemí Afriky a Asie je to samé, jako uplatnit právo na sebeurčení v dětském domově. Ty konce si umí představit každý rozumný člověk. Chovanci v lepším případě vyženou, v horším zabijí vychovatele, rozkradou, co se dá, dům zdevastují, a pak se rozutečou po okolí, které začnou teorizovat.

A tohle byl počátek islámského radikalismu, když země a především jejich obyvatelé na to nebyli připraveni, a najednou zůstali bez kontroly a nevěděli, co mají dělat    

Umožnila jsme nezávislost zemím, které na to nebyly připraveny, protože neměly dost lidí schopných řídit stát. Výsledkem pak nutně musel být chaos. Markantně se to ukázalo například v roce 1975 v Angole, kdy po vyhlášení nezávislosti odešlo ze země na milion Portugalců, v zemi vypukla občanská válka, která vzala život desetitisícům lidí, a nový stát se bez kvalifikovaných lidí málem zhroutil.