Jan Ziegler: Do kláštera v Plasích za Santinim i vývojem stavebnictví

15.06.2019 22:24 | Zprávy

Unikátní barokní památka, jedinečný klášterní komplex v Plasích se nachází necelých třicet kilometrů severně od Plzně. V komunistické éře chátral, po listopadu 1989 se postupně probouzí do své bývalé krásy.

Jan Ziegler: Do kláštera v Plasích za Santinim i vývojem stavebnictví
Foto: Facebook Jana Zieglera
Popisek: Jan Ziegler

Plaský klášter je příkladem dobře spravované památky, jeho hlavní část provozuje Národní památkový ústav a je přístupná veřejnosti, bývalé hospodářské budovy spravuje Národní technické muzeum v Praze. V nich jsou umístěny expozice o vývoji stavitelství a trvalá výstava o světoznámém českém architektu Janu Kaplickém. Šedesáté výročí druhé cesty proslulých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda po Asii pak připomíná výstava, která trvá do 31. října.

Cisterciácký klášter založil v polovině 12. století tehdy ještě český kníže Vladislav II. Slibný rozvoj přerušily husitské války, kdy byl klášter v roce 1421 kališníky vypálen a řeholnická komunita rozptýlena.

Santiniho mistrovské dílo

Další rozkvět nastal po třicetileté válce a zvláště na počátku 18. století, kdy proslulý architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel zahájil velkolepou novostavbu konventu. Jeho monumentální architekturu doplňuje dokonalý podzemní vodní systém, který drží stavbu na bažinatém podloží.

Po zániku kláštera v roce 1785 jej získal knížecí rod Metternichů, kteří jej přestavěli na zámek a vlastnili až do roku 1945. Poté nastává opět éra úpadku zvláště za socialismu, kdy byl mobiliář z velké části rozkraden, a v objektu sídlily různé instituce.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

GD

Když se tak navážíte do Knotka, zkusil jste sám něco udělat, abyste změnil green deal? Podle mě se tak či tak musí ozvat většina, aby byla šance něco změnit, i když se obávám, že EK stejně nic měnit nehodlá a je zatvrzelá ve svém ekošílenství a vůbec žije zřejmě v jiném vesmíru. Co vy na to?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Šťastná: Hladomor na Ukrajině - jak to ve skutečnosti bylo. Fakta i z ukrajinského finančního webu - 2. část

21:40 Jana Šťastná: Hladomor na Ukrajině - jak to ve skutečnosti bylo. Fakta i z ukrajinského finančního webu - 2. část

Hladový rok 1932/33 je třeba počítat od sklizně v srpnu 1932 do července 1933.