Jedna z oněch paní je neslyšící, a tak si v Barnevernetu řekli, že jejímu synovci bude lépe v pěstounské rodině. Druhé z norských žen vzali úředníci čtrnáctiletého syna proto, že byl autistou. Obě dámy nebyly soudně trestány, nebylo proti nim výtek, že by se špatně staraly o své děti. Důvodem k odebrání bylo buď postižení potomka, nebo matky. To je ovšem vážně hodně hrozné. A dokazuje to, že případ synů Evy Michalákové není v Norsku ojedinělý.

Je vidět, že Tomáš Zdechovský se věnuje systému péče o děti v Norsku systematicky, a nekritizuje jej z nějaké zastydlé nacionalistické pozice, jak mu dost podle předhazují jeho kritici. On se sešel s norskými ženami, kterým Barnevernet rovněž vzal děti a s vysokou pravděpodobností z pochybných důvodů. To ovšem dokazuje, že se pan europoslanec zajímá o praktiky tamní sociální péče o děti obecně a nikoliv účelově kvůli dětem paní Michalákové. Dospěl k tomu, že metody Barnevernetu jsou špatné a zúčastnil se i demonstrace proti němu přímo v norské metropoli v Oslu. Snaží se zkrátka změnit špatný systém.