Když v únoru 1984 umřel nejvyšší sovětský bolševik Jurij Andropov, bylo mu téměř sedmdesát let. Nebylo to zase tolik, nicméně byl prakticky uměle vydržovanou mrtvolou a selhávaly mu ledviny. Do poslední chvíle chodil na dialýzu, čili umělou ledvinu, která pomáhalo čistit jeho krev.

A nyní jsme u jádru pudla. Takový luxus dopřávalo socialistické zdravotnictví pouze vyvoleným komunistickým bossům, jak v Sovětském svazu, tak u nás. Existenci proslulých SANOPZů nikdo rozumný popírat nebude a každému normálnímu člověku je jasné, že v těchto zařízeních byla špičková péče, o které si obyčejní pracující mohli nechat jenom zdát.