Jan Ziegler: Maršál Koněv se podílel na komunistickém teroru

01.09.2019 19:27 | Zprávy
autor: PV

Tento sovětský velitel je hodně kontroverzní osobou. Svoji aktivní účastí na rudém teroru má rovněž na svědomí vraždy nevinných civilistů včetně žen a dětí. Sochu v Praze 6 si i za podíl na genocidě vlastního národa nezaslouží.

Jan Ziegler: Maršál Koněv se podílel na komunistickém teroru
Foto: Facebook Jana Zieglera
Popisek: Jan Ziegler

V roli politického komisaře

V životě hrdiny maršála Ivana Stěpanoviče Koněva je dost sporných momentů, které z něho nedělají kladného hrdiny. Byl sice odveden na vojnu už v roce 1916, na frontě však prakticky nebojoval.

Svoji vojenskou kariéru začínal jako komisař Rudé armády, čili nepatřil k velitelům, ale politickým pracovníkům, kteří byli oporou zločinného komunistického režimu. V letech 1918 – 1919 se jako komisař podílel na potlačení rolnických povstání ve své rodné Vologdské gubernii na severu Ruska, kde se v roce 1897 ve vesnici Lodějno narodil. Tyto vzpoury zavinila bezcitná krutost bolševického režimu, který zemědělcům násilím zrekvíroval prakticky veškerý majetek, takže neměli čím sít, neměli co jíst a následkem toho vypukl v letech 1921 – 22 v Rusku hladomor, při kterém zemřelo přes pět milionů lidí.

Povstání rolníků byla potlačována velmi tvrdě, muži byli stříleni pro výstrahu, vesnice vypalovány, v některých případech dokonce použily jednotky Rudé armády bojové otravné plyny v lesích, kde se před komunistickým terorem ukrývali vesničané včetně žen a dětí. Jedna zajímavost ze Sibiře. Za jednoho mrtvého člověka z komunistických represivních složek bylo zavražděno 15 rolníků, což se zcela vyrovnalo pozdějším nacistickým praktikám.

Komisař Koněv měl na těchto zvěrstvech svůj dík viny. Podílel se na nastolení zločinného režimu, který vedl válku proti svým spoluobčanům a on se jí aktivně zúčastnil.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Jan Bureš, DBA byl položen dotaz

Pane Bureš, mám na vás dva dotazy.

Myslíte, že třeba v Rakousko nebo Francii, kde je povinnost mít zavřeno i v neděli, ne jen o svátcích nejsou liberální demokracie? Uvědomujete si, že to není mnohdy tak jednoduché si určit, zda chcete ve svátek do práce? Souhlasím s vámi, že když je jednou otevřeno a podruhé ne, je to zmatek. Proč t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

13:02 Ivo Strejček: Cesta do nadvěku Milana Knížáka

Malíř, sochař, hudebník, básník, designér, multimediální umělec ale také významný pedagog, glosátor …