Stále se neumíme oprostit od klišé hodný Hus s jeho příznivci versus darebáci jejich odpůrci. A nedokázali to ani režisér Jiří Svoboda a scénáristka Eva Kantůrková. Jenomže tak to v žádném případě není, život je zkrátka složitější. I mezi Husovými protivníky byli lidé slušní, čestní a vzdělaní. Viz florentský arcibiskup kardinál Francesco Zabarella, který na kostnickém koncilu dělal všechno proto, aby pražského univerzitního Mistra zachránil před smrtí. 

Profesoři Karlovy univerzity Tomáš Garrigue Masaryk a Josef Pekař spolu vedli vášnivé spory o smyslu české historie, nicméně v názoru na Mistra Jana Husa se svým způsobem shodli. Tomu prvnímu vadilo, že se „Husovy pře ujímají paňácové bez náboženství a víry“, ten druhý odmítal lživé zkreslování Husa. Oběma se jednalo o poznání skutečného církevního reformátora, ne o fikci, která se na něj během staletí nabalila. Například komunisté v něm viděli bojovníka za sociální pokrok a div ne předchůdce Karla Marxe.

To jsou ovšem kolosální nesmysl a lež. Hus byl především katolickým knězem, kterému ležela upřímně na srdci náprava katolické církve, za jejíhož věrného syna se považoval. On kritizoval zlořády uvnitř církve, ale nikoliv katolickou církev jako takovou.

Mistr Jan také respektoval středověké uspořádání společnosti postavené na nauce O trojím lidu. Čili, jedni se mají modlit (církev), druzí vládnout a bojovat (panovník, šlechta) a ti zbývající pracovat (poddaní). Betlémský kazatel nijak nezpochybňoval fakt, že poddaní mají sloužit svým pánům a pracovat pro ně. To považoval za samozřejmé. Kdyby hlásal, že poddanství je nepřijatelné, tak by za ním těžko stála šlechta a 452 českých a moravských pánů by nepřipojilo své pečetě pod stížnostní list proti jeho upálení v Kostnici. Spíše by si to s ním vyřídili ještě v Čechách a k Bodamskému jezeru by Hus ani nedorazil.

V původní husitské trilogii je také postava ženy, která čte ostatním z Bible. V nynějším filmu je pro změnu scéna, kdy nějaký obyčejný člověk tvrdí betlémskému kazateli, že má doma Bibli v němčině. Nechápu, proč se takové nesmysly šíří i v dnešní době? Za prvé, prostí lidé v té době neuměli číst, což dokazuje přední znalec husitství profesor Petr Čornej. On uvádí, že lidé si toho tehdy hodně pamatovali, a kázání kněží tak uměli tlumočit dále. Za druhé, knihy před vynálezem knihtisku byly tak drahé, že si je mohli dovolit jenom ti nejbohatší, za třetí, Bibli do němčiny kompletně přeložil až o sto let později náboženský reformátor Martin Luther.