Z hlediska mezinárodního práva a platné mezistátní dohody mezi oběma zeměmi je Rusko povinné se starat o vojenské hroby, v tomto případě o místa posledních odpočinků československých legionářů. Bohužel se tak neděje, a úředníci ve Vladivostoku dokonce použili několik milionů korun, poslané českou stranou na jiné účely, než na péči o památku našich vojáků. Takovému jednání se ve slušné společnosti říká krádež. Já jsem rád, že Česká republika se vzorně stará o hroby rudoarmějců. To je dobře, protože sovětští vojáci bojovali proti zlu a zaslouží si naši úctu.

Ovšem stejně tak českoslovenští vojáci bojovali proti zločinnému režimu, akorát k smůle Ruska nedokázali nad ním zvítězit, nicméně ostudu si neudělali. Jenomže mnozí Rusové jsou silně infikovaní komunistickými nesmysly a tak v našich legionářích vidí zločince. Na této kauze se jasně ukazuje, že Rusko stále zůstává v mentalitě mnohých svých obyvatel socialistickou zemí, kteří hájí temnou rudou minulost své země a dávno vyvrácené pomluvy o údajných zločinech bílých. K jedné z takových báchorek patří tvrzení, že Češi údajně vraždili v Samaře novorozence v porodnici. Opak je pravdou, odporných zrůdností srovnatelných s nacistickými se dopouštěli rudí bolševici. Ti popravovali i malé děti, například v květnu 1920 v Jelizavetgradu zastřelili rudí čtyři malé holčičky ve věku 3 – 7 let. V stejném roce v Archangelsku pak vraždili čekisté děti ve věku 12 – 16 let.

Ohavného zločinu se dopustili vojáci Rudé armády vedeni Tuchačevským při potlačovaní rolnického povstání v Tambovské gubernii. Ti na začátku dvacátých let minulého století použili bojové otravné plyny proti civilistům včetně žen a dětí, kteří se schovávali v tamních lesích.