Provokace a lži mají v Rusku dlouhou tradici. Bývalý agent ruské tajné služby FSB Alexandr Litviněnko, který utekl do Velké Británie, uvedl, že pumové útoky na obytné domy v Rusku v roce 1999 nemají na svědomí čečenští teroristé, ale právě lidé z FSB, aby vyvolali záminku pro druhou válku s Čečnou. Pravdou je, že později byli tajní z této služby dopadeni v Rjazani, jak dávají bomby pod bytový dům.    

Tyto praktiky potvrzuje i bývalý poradce ruského prezidenta Vladimíra Putina Andrej Illarionov. Podle něj chystali Rusové na Krymu provokace ještě před událostmi na Majdanu, při níž měli být speciálními komandy napadáni a zabíjeni Rusové, aby Kreml zdůvodnil invazi na Ukrajinu. To by zapadalo do plánu, který nepřímo potvrzují i kremelští činitelé, že Rusko se snaží obnovit slávu bývalých SSSR a carské říše a znovu obsadit ztracená území. Jak uvedl redaktor ČRo Petr Vavrouška v časopise Reflex, od roku 2009 platí v Ruské federaci zákon, podle kterého může prezident vyslat vojska všude tam, kde jsou ohroženy zájmy Ruska a jeho občané. To je ovšem velmi nebezpečná formulace, která má sloužit ke zdůvodnění agresivity Kremlu proti jiným zemím. Byli to rovněž Rusové, kteří jako první podkopali jednotu suverénního státu, když v jejich režii se od Moldavska odtrhlo Podněstří. To se stalo dříve než separace Kosova.    

Proto v ruských médiích začaly nehorázné lživé štvanice proti Ukrajině. A tak prý Ukrajinci začali zabíjet Rusy na Krymu, a gubernátor ruské belgorodské oblasti, která leží na hranicích s Ukrajinou, hlásil od Moskvy, že prý do Ruska vtrhli ukrajinští teroristé, kteří napadají ruské občany. Nic z tohoto nebyla pravda a nápadně to připomíná německou provokaci v srpnu 1939, kdy německé bojůvky převlečené do polských uniforem přepadli rozhlasovou stanici v Gliwicích nebo ruskou dělostřeleckou palbu na vlastní jednotky na sovětsko-finské hranici o pár měsíců později, která pro změnu měla zdůvodnit Stalinovu agresi proti Finsku.

A z tohoto úhlu pohledu se musíme podívat i na onen telefonát mezi estonským ministrem zahraničí Urmasem Paetem a evropskou ministryní zahraničí Catherine Ashton, který v sestříhané podobě odvysílala ruská televize a prý dokazuje, že v Kyjevě stříleli snajpři najatí opozicí. Ministr Paet ovšem později popřel, že by obvinil některou ze stran, pouze tlumočil názory jiných, on sám důkazy o vině kohokoliv v tomto případě nemá.

Korunu tomu nasadil opět lhář Putin, který tvrdil, že tito odstřelovači byli cvičeni v Polsku a v Litvě. To je ovšem nesmysl, nikdo nemohl tušit, jak to na Majdanu dopadne, a navíc výcvik kvalitního ostřelovače trvá velmi dlouho.

Naopak důkazy, jež jsou k dispozici, ukazují, že snajpři byli Rusové ze speciální jednotky Alfa, kteří možná vraždili Ukrajince na přímý rozkaz Putina. Je jasné, že právě vládci v Kremlu se hodil chaos v Kyjevě a dalších městech k tomu, aby mohl zdůvodnit přepadení této země.

Nyní ale už dobré zprávy. Nepokoje na východě Ukrajiny nejsou tak rozsáhlé, jako byly demonstrace na Majdanu, a tak ruský prezident přišel o důvod k ovládnutí dalších ukrajinských území. Jistě ho nepotěšily ani zprávy o potížích ruské ekonomiky, propadu rublu a silném poklesu ruských akcií. Proto nařídil svým vojákům na západě Ruska, aby se stáhli zpátky do kasáren.

Konečně se také probral i Západ, respektive USA, které do Polska vyslaly na společné cvičení NATO dvanáct stíhacích letounů F-16 a stovky vojáků. My jen můžeme litovat toho, že u nás Američané nemají radarovou základnu.

V každém případě Rusové nesmí stavět další dva bloky jaderné elektrárny Temelín, nestojím o to, aby v rámci tzv. ochrany moskevských zájmů k nám opět dorazila „bratrská internacionální“ pomoc z Východu.