Běžný krok, přijatý drtivou většinou radních, jehož jediným cílem bylo zabezpečit řádné hospodaření s finančními prostředky koncesionářů, opět jak Radě ČT ukládá zákon, začal být okamžitě zneužíván některými osobami a zájmovými skupinami k akceleraci společenského neklidu a strachu i k vyvolání nedůvěry vůči demokraticky zvoleným členům Rady České televize.
Je varovné a svobodu, demokracii a právní stát vysoce ohrožující, že se ke zpochybňování zcela legitimního úkonu přidali i mnozí zákonodárci – horní komora parlamentu, některé politické strany i jednotliví poslanci. Ke zpochybňování Rady ČT a znejišťování občanů neváhají použít dezinformace, hrubost a politický personální nátlak.
Podle pirátského poslance Tomáše Martínka bylo odvolání dozorčí komise „prasárna“, předseda STAN Vít Rakušan vyjádřil obavy z nacistické „noci dlouhých nožů“, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová varuje před „maďarskou a polskou cestou“, poslanci Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg vyzývají biskupskou konferenci, aby některé radní přiměla k rezignaci, a KDU-ČSL ústy svého předsedy Mariána Jurečky hovoří o „další cílené destrukci veřejnoprávní televize“. Nová senátorka Miroslava Němcová (ODS) je „zneklidněna“. Patrně zcela účelově, protože k odvolání dozorčí komise Rady ČT došlo na základě totožného procesu a stejným usnesením, jako k odvolání dozorčí komise Radou ČT v roce 2010. Tehdy ovšem poslankyně a předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová zneklidněna patrně nebyla a nepovažovala za nutné tento proces jakkoli zkoumat, přestože spadal do působnosti parlamentní komory, jíž předsedala.
Senát, do jehož kompetence volba Rady ČT ani veřejnoprávní média vůbec nespadají, věnoval problematice odvolání dozorčí komise mnoho energie. Nejprve na schůzi Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky[1] podle senátora Václava Chaloupka (STAN) senátoři konzultovali návrh usnesení se spoluautorkou zákona o České televizi Hanou Marvanovou
a právníkem Jiřím Kučerou z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.[2] Následně byl na plenární jednání horní komory parlamentu 19. 11. 2020 zařazen bod senátorky Miroslavy Němcové „Návrh usnesení Senátu k aktuální situaci v Radě České televize“[3].
Vzhledem k tomu, že jak od senátorů, tak od poslanců zaznělo v uplynulých dnech mnoho nepravdivých výroků, považujeme za nezbytné uvést jednotlivé dezinformace na pravou míru dříve, než se z nich stanou, možná cílené, fake news ohrožující stabilitu veřejnoprávní České televize i české společnosti.
Dezinformace č. 1: Rada ČT ztratila své vedení
Senátor Tomáš Třetina (TOP 09): „Skutečnost, že Rada ČT nepracuje tak, jak zákonodárce požaduje, napovídá i to, že ohlásil svou rezignaci k 20. listopadu 2020 předseda Rady ČT, pan René Kühn,
a místopředseda rady, pan Jaroslav Dědič, kteří svou rezignaci zdůvodňují slabou podporou v radě a minulém jednání rady, kdy tato odvolala dozorčí komisi. Rada tak ztrácí své vedení a současně musí v příštím týdnu zvolit novou dozorčí komisi.“
Není pravda, že Rada ČT odstoupením tehdejšího předsedy René Kühna a místopředsedy Jaroslava Dědiče ztratila své vedení, neboť po jejich odstoupení má stále dva místopředsedy – Daniela Váňu a Pavla Matochu.
Nejedná se o nikterak výjimečnou situaci – jen v letošním roce fungovala Rada ČT bez předsedy tři měsíce (od 27. března do 24. června), kdy byl novým předsedou zvolen právě René Kühn. Od 25. dubna do 24. června bylo vedení Rady ČT tvořeno pouze jedním místopředsedou. Podle zákona o České televizi je přitom Rada způsobilá usnášet se za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů Rady.[4]
Dezinformace č. 2: Odvoláním dozorčí komise je ohrožena nezávislost ČT ze strany Rady ČT
Podle pana senátora Třetiny dále „dostupné informace zavdávají důvod k závažným obavám ze snahy ovlivňovat nezávislost ČT ze strany samotné Rady ČT“.
Je s podivem, že se takového výroku dopustí senátor, který má k dispozici odborné zázemí asistentů, senátního klubu i Parlamentního institutu. Kdyby je využil, jistě by se dozvěděl, že dozorčí komise se stala součástí zákona o České televizi až během tzv. televizní krize, kdy v lednu 2001 Sněmovna ve stavu legislativní nouze přijala zákon č. 39/2001 Sb.[5] Důvodová zpráva k tomuto zákonu rovněž předpokládá odvolávání dozorčí komise jako celku.
Dozorčí komise je podle zákona o České televizi „poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek České televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu České televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropských společenství. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.“[6]
Dozorčí komise budou Radami voleny a odvolávány a jim budou také plně odpovědny. [7]
Ministr kultury Pavel Dostál v lednu 2001 obhajoval potřebnost dozorčí komise: „Ano, je pravdou, že dozorčí rada bude moci požadovat jakýkoli finanční doklad, protože kontrola hospodaření bude jejím jediným úkolem. Nevidím ohrožení tvůrčí svobody v tom, aby hospodaření České televize s veřejnými prostředky bylo co nejvíce transparentní. Je to přece v zájmu i samotných televizních tvůrců a v zájmu televizních pracovníků.“[8]
Odvoláním dozorčí komise tedy není ohrožena nezávislost České televize, neboť se jedná o poradní orgán Rady, jehož odvoláním Rada ČT oslabila nanejvýše sama sebe.
Dezinformace č. 3: Rada ČT chce na příštím zasedání rozhodovat o rozpočtu
Senátor David Smoljak (STAN): „Rada chce na příštím zasedání rozhodovat o rozpočtu a těsně předtím rozpustí ten jediný odborný orgán, který to je schopen posoudit. Ten kontext je velice závažný a svědčí o tom, že rozhodnutí nemohlo být vedeno dobrými úmysly, protože nedává žádný smysl.“
Rada ČT má na příštím jednání, tedy 25. listopadu, skutečně schvalovat rozpočet. Nejedná se ovšem o mnohamiliardový rozpočet České televize na rok 2021, nýbrž o Rozpočet Rady ČT na rok 2021. K tomuto dokumentu vskutku není dozorčí komise třeba – dvanáctimilionový rozpočet Rady tvoří z největší části mandatorní výdaje na odměny členů Rady, a z menší části například diskutovaných dvě stě tisíc korun na občerstvení během jednání Rady. Rozpočet České televize bude na programu, stejně jako v loňském roce, až na posledním letošním jednání, tedy v prosinci. Chyběly panu senátorovi informace nebo se jednalo o záměrné dezinformování?
Dezinformace č. 4: Rada ČT o odvolání rozhodla jednak bez zákonných důvodů, bez jakéhokoliv upozornění, ani to neměla na programu
Senátor David Smoljak: „Kontext je takový, že rada o tom rozhodla jednak bez zákonných důvodů, bez jakéhokoliv upozornění, ani to neměla na programu.“
Obdobně neinformovaně se ostatně vyjádřil také senátor Jiří Drahoš, když tvrdil: „rada překvapivě a zcela nesmyslně odvolala dozorčí komisi“.
Odvolání dozorčí komise Rady ČT nepřišlo jako blesk z čistého nebe, neudálo se z minuty na minutu 11. listopadu 2020, ale schylovalo se k němu bezmála celý jeden rok.
V prosinci 2019 vyzval snad jako vůbec první k personálním změnám dlouholetý a zkušený člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka. Během jednání o rozpočtu na rok 2020 řekl: „A musím říct, že Dozorčí rada, tak, jak nám předložila Zprávu, která se týká rozpočtu 2020, tak nemá moji důvěru. Bohužel tímto pádem nemá důvěru ani Dozorčí rada, pardon, omlouvám se, Dozorčí komise. Protože Dozorčí komise je ta, o kterou již stanoviska se má opírat Rada České televize. Komu tedy má věřit, než své Dozorčí komisi? Za mě je to velké mínus, práce ve finální, který v tak zásadním, vlastně, nejpodstatnějším dokumentu, předkládá Dozorčí komise je pro mě totéž, co se rovná, možná to zní bolševicky, já se omlouvám, ten výraz, ale jiný mě nenapadá, ztráta důvěry. Pro mě je to osobě ztráta důvěry v práci Dozorčí komise. A chtěl bych požádat Radu ČT a své kolegy, aby do budoucna, ať je dopadne Rozpočet 2020 jakkoli, aby se neprodleně zabývala otázkami obsazení Dozorčí komise, Já nemám důvěru v Dozorčí komisi, která není schopna zaujmout jediný normální doporučení, který by nám dala.“
Podobně, i když poněkud méně razantně, hovořil tehdejší předseda Rady ČT Jan Bednář: „Já musím říct, že jsem dost zásadně nespokojený s tím stanoviskem, který nám předložila dozorčí komise (…) považuji to za vážný nedostatek dozorčí komise, myslím si, že to je skutečně na hluboké zamyšlení, jak to dozorčí komise pracuje, zda poskytuje nám to, co my od ní očekáváme, co od ní potřebujeme a co nakonec stanoví zákon. To dávám do úvahy.“
Odvolání dozorčí komise se řešilo i na červnové poradě Rady. A 26. srpna 2020 předložil radní Jaroslav Kratochvíl oficiální usnesení s návrhem na odvolání všech členů Komise. Odůvodnil to mimo jiné tím, že dozorčí komise Radu neupozorňuje, zda jsou finanční prostředky využívány hospodárně a účelně, jakkoli jí to zákon o České televizi ukládá.[9] Okamžité odvolání tehdy podpořili pouze dva radní, proti hlasovali tři radní, ostatních devět přítomných, včetně H. Lipovské, se zdrželo hlasování. Komise tedy již tehdy neměla valnou důvěru Rady, ale mnozí z radních jí chtěli dát ještě jednu šanci.[10]
Zlom nastal při projednávání kauzy pozemků pod budovou TS Ostrava, o kterých Rada ČT měla původně hlasovat již 21. 10. Projednávání bylo o dva týdny odloženo mimo jiné pro to, že Rada postrádala některé klíčové dokumenty. Například znalecké posudky radní Lipovská na své výslovné vyžádání dostala od předsedy dozorčí komise Jiřího Staňka teprve 29. října (Rada ČT jako celek až o osm dní později), další klíčový posudek byl dokonce 29. října teprve vyhotoven a členům Rady doručen až v noci 5. listopadu, a to nikoli předsedou dozorčí komise, nýbrž asistentkou generálního ředitele ČT.
Předseda dozorčí komise Staněk problém zlehčoval a bagatelizoval, když při konzultaci řekl „neřešil bych to vůbec“, přičemž poukazoval obdobně jako později senátorka Němcová na poměr mezi projednávanou několikamilionovou částkou vzhledem k takřka sedmimiliardovému rozpočtu České televize. Takový argument je ovšem z hlediska ekonomického zcela nepřípustný.
V kauze pozemků pod budovou TS Ostrava přitom šlo o:
-
Nedostatek podkladů a informací nutných pro rozhodování. Chyběla například ekonomická analýza, což kritizoval radní Pavel Kysilka.
-
Nevyjasnění právních titulů k pozemkům.
-
Bagatelizování rozdílu mezi tržní hodnotou pozemků podle znalců (1,4-2 miliony Kč) a požadovanou cenou (2,88 milionů Kč).
- Ignorování zásad péče řádného hospodáře. Z pravidla péče řádného hospodáře a odpovědnosti člena Rady České televize mimo jiné vyplývá povinnost jednat v nejlepším zájmu zastoupeného. Je tedy povinností členů Rady České televize dát vždy přednost zájmům České televize před zájmy vlastními, opatřit si veškeré potřebné informace, které jsou dostupné, a především jednat odpovědně, obezřetně a svědomitě. Porušením těchto principů je lhostejnost, a tedy i automatické přijímání všech podkladů od těch, které Rada ČT kontroluje, nebo automatické hlasování bez podrobné analýzy podkladů. Dozorčí komise se při svém (de facto neexistujícím) doporučení Radě touto otázkou vůbec nezabývala.
Celkově lze konstatovat, že dozorčí komise v této kauze nejednala jako poradní orgán Rady ČT, nýbrž pouze kompilovala podklady postoupené generálním ředitelem.
Velmi sporná kvalita práce Komise se naplno projevila na poradě Rady ČT dne 11. listopadu, kdy předseda dozorčí komise nebyl schopen odpovědět ani na ty otázky, jejichž odpovědi byly zahrnuty v materiálech předložených Radě ČT. Právě tehdy se přítomní členové bez výjimky shodli na zařazení hlasování o odvolání dozorčí komise a pověřili radní H. Lipovskou předložením usnesení na jednání Rady ČT.
Odvolání dozorčí komise proběhlo na základě zcela stejné procedury jako odvolání dozorčí komise v roce 2010, prakticky totožný byl i text usnesení. Čtyři z pěti členů odvolané dozorčí komise ostatně byli ve své funkci právě od volby 14. 7. 2010. Pokud členové letos odvolané dozorčí komise zpochybňují proceduru svého odvolání, zpochybňují tím i legitimitu svých deseti let fungování. Všechna její usnesení by tak mohla být v krajním případě neplatná. Je rovněž otázkou, zda by se předmětem zneplatnění, rovněž v krajním případě, nestala též odměna za výkon funkce člena dozorčí komise (přitom v roce 2020 činí odměna člena dozorčí komise ČT 29 200 Kč, místopředsedy komise 32 500 Kč a předsedy komise 39 100 Kč).
Usnesení č. 225/18/20: Rada konstatuje, že vyslovila vážné výhrady k práci Dozorčí komise Rady České televize jako poradního orgánu Rady České televize. Rada na základě těchto výhrad odvolává Dozorčí komisi Rady České televize.
Návrh byl přijat. P. Matocha, D. Váňa, J. Šlégr, J. Kratochvíl, V. Karmazín, J. M. Kašparů, H. Lipovská, R. Bradáč, L. Veselý, P. Kysilka hlasovali pro. Z. Šarapatka, M. Doktor hlasovali proti. R. Kühn se zdržel hlasování.
Dezinformace č. 5: Rada ČT neměla hlasovat o odvolání, pokud byla část členů přítomna na videokonferenci
Poslanec Tomáše Martínek (Česká pirátská strana) napadl odvolání dozorčí komise, neboť čtyři členové Rady byli přítomni prostřednictvím videokonference. Otázku hlasování při druhé koronavirové vlně ovšem Rada ČT vyřešila již 21. 10. 2020, kdy místopředseda Jaroslav Dědič[11] řekl: „Nicméně ta oficiální část Rady, která probíhá teď, je spojena i s hlasováním, proto bych si dovolil navrhnout a myslím si i že jsme se i v rámci té debaty předtím shodli, že žádné opatření nám v tom nebrání, jsme všichni svědci, a dnes se díky té videokonferenci vlastně Rada i natáčí, takže já si dovoluji navrhnout, že všichni, kteří jsou s námi na spojení formou videokonference mají stejné hlasovací právo jako my, kteří sedíme zde v sále.“
Mimochodem, považuje-li pan poslanec tuto formu hlasování za problematickou u odvolávání dozorčí komise, pak je s podivem, že mu nevadila u schvalování ostravské pozemkové transakce ani 11., ani 18. listopadu.
Dezinformace č. 6: Odvolání dozorčí komise bylo překvapením i pro samotné členy Rady ČT
Pokud bylo odvolávání dozorčí komise dle pana poslance Martínka – citujeme – „prasárnou“, je nutno dodat, že za neinformovanost některých členů Rady ČT o záměru odvolat dozorčí komisi mohli pouze tito členové sami. Člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka kupříkladu chyběl na poradě Rady ČT ve středu 11. listopadu, stejně jako při řadě dalších porad a pracovních setkání.
Obdobně překvapení dnes již bývalého předsedy Rady ČT René Kühna je jen stěží pochopitelné. Byl to totiž právě René Kühn, kdo už 26. srpna svolal na středu 9. září poradu radních, „aby bylo možné téma lépe procedurálně projednat“[12]. Právě na zářijové poradě se René Kühn rétoricky tázal, zda dozorčí komise „slouží Radě ČT anebo spíše managementu ČT“ a vyzval členy Rady ČT k zaslání návrhů na kandidáty nové dozorčí komise už během října.
Radní Lipovská se tehdy přikláněla k názoru radního Dědiče, že by bylo moudřejší odvolat dozorčí komisi až na začátku nového roku. Mimochodem – právě tehdy ji radní Šarapatka napadl, že se dozorčí komise zastává, neboť její členkou je profesorka Hronová, která ji na vysoké škole učila (což je ovšem další dezinformace, neboť prof. Hronová působí na pražské VŠE, nikoli na Masarykově univerzitě v Brně, kde Hana Lipovská studovala).
Dezinformace č. 7: Rada ČT měla informace o nákupu pozemku od dozorčí komise minimálně dva měsíce dopředu
Senátor Zdeněk Nytra (ODS): „Rada České televize měla informace o tom předmětném nákupu toho pozemku od dozorčí komise minimálně 2 měsíce dopředu. Takže není pravdou, že by dozorčí komise v tomto směru udělala nějakou chybu.“
Není pravda, že Rada České televize měla informace o ostravských pozemcích od dozorčí komise minimálně dva měsíce dopředu. Členové Rady ČT se o ostravské kauze poprvé dozvěděli 22. září 2020 z e-mailu sekretářky Rady ČT, jež podklady dostala od specialisty vnějších vztahů Víta Juhaňáka den předem. Záměr měl být původně projednáván 21. října, tedy měsíc po předání podkladů. Ovšem dozorčí komise, která balíček dokumentů obdržela spolu s Radou, věc projednávala na svém jednání 16. října, kdy navíc o takto klíčovém usnesení hlasovala per rollam, a podklady členům Rady ČT zaslala teprve 19. října, tedy dva dny, nikoli dva měsíce, před původně zamýšleným hlasováním.
Dezinformace č. 8: Rada ČT napodruhé schválila usnesení, které původně zamítla
Druhou část výroku předsedy senátorského klubu ODS - TOP 09 Zdeňka Nytry „Je velice zvláštní, že minulý týden na základě doporučení dozorčí komise rada tuto dozorčí komisi odvolala. Včera, den před uplynutím předkupního práva, na stejné doporučení stejné dozorčí komise, byť už odvolané, nákup toho pozemku schválila,“ zopakovala jeho stranická kolegyně Miroslava Němcová: „jeden týden rozhodne pro zrušení koupě nebo nenakoupení toho pozemku a druhý týden pro koupení, což neznamená tedy, že by byla chyba na straně dozorčí komise, která dala nějaký podklad a doporučila tu koupi, ale je ta chyba evidentně na straně Rady ČT, která jednou řekla, že ten podklad ji vede k tomu, aby to odmítla, podruhé ji ten stejný podklad vede k tomu, aby to koupila.“
Opět se jedná o jasnou dezinformaci. Ve středu 11. listopadu Rada ČT neschválila usnesení č. 222/18/20 tohoto znění:
„Rada (po projednání v dozorčí komisi – Usnesení č. DK 43/11/20) uděluje generálnímu řediteli souhlas se záměrem nakládat s nemovitostmi v katastrálním území Moravská Ostrava spočívajícím:
a) v realizaci zákonného předkupního práva k pozemkům parc.č. 637/3 a 637/4 ve vlastnictví paní Lindy Jean Avram a paní Patricie Nikoly Jobic, na kterých stojí budova č.p. 2892 ve vlastnictví České televize, přičemž uzavření kupní smlouvy bude předmětem samostatné žádosti generálního ředitele o předchozí souhlas Rady České televize podle ustanovení § 9 odst. 8 zákona č. 483/1991 Sb.;
b) ve směně pozemků parc.č. 622/3 a parc.č. 635/4 ve vlastnictví České televize za části pozemků parc.č. 635/1 a 635/3 ve vlastnictví pana Simona Pelikána a zřízení služebností, přičemž Česká televize získá služebnost cesty přes pozemek parc.č. 635/3 na pozemek přiléhající budově č.p. 2892 (vzniklý oddělením od pozemků p. č. 635/1 a 635/3), služebnost inženýrských sítí a umístění požární plochy na pozemku vzniklém oddělením od pozemků p. č. 635/1 a 635/3 a pan Simon Pelikán získá služebnost cesty přes pozemek p. č. 635/5 na pozemek p. č. 635/3 a služebnost průchodu přes budovu č.p. 2892 do budovy č. p. 134. Uzavření směnné smlouvy bude předmětem samostatné žádosti generálního ředitele o předchozí souhlas Rady České televize podle ustanovení § 9 odst. 8 zákona č. 483/1991 Sb.“
Návrh nebyl přijat. R. Kühn, J. Šlégr, Z. Šarapatka, M. Doktor hlasovali pro. H. Lipovská, J. Kratochvíl hlasovali proti. L. Veselý, D. Váňa, P. Matocha, P. Kysilka, V. Karmazín, R. Bradáč, J. M. Kašparů se zdrželi hlasování.
O týden později Rada ČT hlasovala o usnesení č. 231/19/20 tohoto zněni:
Rada České televize po předchozím projednání bere na vědomí záměr generálního ředitele nakládat s nemovitostmi v katastrálním území Moravská Ostrava spočívající v realizaci zákonného předkupního práva k pozemkům parc.č. 637/3 a 637/4 ve vlastnictví paní Lindy Jean Avram a paní Patricie Nikoly Jobic, na kterých stojí budova č. p. 2892 ve vlastnictví České televize, který nevyžaduje předchozí souhlas Rady České televize podle ustanovení § 9 odst. 8 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh byl přijat jednomyslně.
V prvním případě Rada odmítla udělit souhlas, ve druhém pouze vzala na vědomí záměr. Jaký je v tom rozdíl? Asi jako mezi udělením souhlasu k sňatku a gratulací ke svatbě. Nechápeme, jak je možné, že zkušení zákonodárci neznají rozdíl mezi vzetím na vědomí a udělením souhlasu.
Dezinformace č. 9: Rada ČT ohrožovala fungování TS Ostrava
Pavla Golasowská (KDU-ČSL): „Jako poslankyni za KDU ČSL za Moravskoslezský kraj mi záleží na fungování Televizního studia Ostrava a pokud je ohroženo jakoukoliv překážkou, je potřeba věc vysvětlit a řešit.“[13]
Místopředseda Rady ČT Pavel Matocha upozornil, že celý problém nemusel vzniknout, kdyby dozorčí komise Radu ČT řádně uvědomila, že souhlasu Rady je třeba pouze při prodeji, nikoli při nákupu nemovitého majetku.
Dozorčí komise Radu ČT v této souvislosti neupozornila ani na to, že by si radní schválením návrhu předloženého generálním ředitelem osobovali pravomoci, které Radě ČT podle zákona o České televizi vůbec nenáležejí. Chybný výklad § 9, odst. 8 tak vedl k tomu, že generální ředitel České televize požadoval po Radě ČT protiprávní jednání. Za tímto účelem činil na členy Rady ČT politický nátlak také poslanec Tomáš Martínek[14] – a dozorčí komise jako poradní orgán Rady ČT k tomu po celou dobu mlčela.
Ti, kdo tvrdí, že Rada ČT blokováním koupě pozemků „ohrožovala fungování“ České televize, ignorují, že situace již jen stěží mohla být horší. Česká televize hospodařila podle znaleckých posudků deset let na cizím pozemku, který po celou dobu mohl někdo nepřátelsky koupit nebo vymáhat po České televizi vysoké nájemné. Podle generálního ředitele údajně tuto situaci odhalil teprve interní audit provedený na konci roku 2019, jakkoli známe tvrzení zaměstnance, podle kterého byla situace po celou dobu vedoucím pracovníkům TS Ostrava známa, nicméně zůstávala neřešena.
Závěry:
- Rada České televize jednala v souladu se zákony České republiky i s principem péče řádného hospodáře.
- O ohrožení nezávislosti, veřejnoprávnosti, svobody a demokracie hovoří ti, kdo po Radě požadovali, aby jednala nelegálně a nelegitimně.
- Demokracii a svobodu v České republice neohrožuje Rada ČT odvoláním své vlastní dozorčí komise, není to ani Rada ČT, která chce vyvolávat neklid a novou televizní krizi.
- Svobodu a demokracii naopak ohrožují a novou televizní krizi opět chtějí vyvolat ti, kteří odmítají principy svobody a demokracie respektovat a pod záminkou ohrožení svobody slova brání účinné parlamentní kontrole hospodaření ČT.
- Je nanejvýš znepokojivé, že takto činí i mnozí zákonodárci.
Ing. Hana Lipovská, Ph.D., členka Rady ČT,
Ing. Jana Bobošíková, ředitelka zpravodajství ČT (2000-2001),
Institut svobody a demokracie
[1] https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97086/81437
[2] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/senat-ma-za-to-ze-rada-ct-v-odvolani-komise-pochybila/1960255
[3] https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=13&IS=6548&D=19.11.2020#b21451
[4] § 7, odst. 2, zákon o České televizi.
[5] zákon č. 39/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů.
[6] § 8a, odst. 1, zákon o České televizi
[7] https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=28695
[8] https://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/032schuz/s032004.htm#r3
[9] § 8a, odst. 1.
[10] Pro odvolání hlasoval J. Kratochvíl a V. Karmazín, proti Z. Šarapatka, M. Doktor a R. Kühn, zdržel se J. Dědič, R. Bradáč, J. M. Kašparů, P. Kysilka, H. Lipovská, P. Matocha, J. Šlégr, D. Váňa a L. Veselý, omluven byl T. Samek. https://www.ceskatelevize.cz/pub/radact_zpravy/692.pdf?1598617027
[11] V době nepřítomnosti předsedy Kühna předsedající jednání Rady.
[12] https://www.ceskatelevize.cz/rada-ct/prenos-jednani-po-internetu/?IDEC=220%20251%2000056/0013
[13] https://www.kdu.cz/aktualne/zpravy/lidovci-chteji-znat-duvod-odvolani-dozorci-komise
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
