Dokládání skutečného vlastníka bylo pro NFPK klíčovým tématem již od jeho vzniku. Pokud by společnosti získávající veřejné prostředky měly povinnost doložit celou svoji vlastnickou strukturu až po fyzické osoby (svléknout se donaha) tak jak to v paragrafovém znění připravil NFPK, bylo by možné s největší pravděpodobností zamezit mnohým kauzám – například právě Čapímu hnízdu.
Nicméně i některé tehdy existující předpisy ukládaly povinnost doložit, kdo byl vlastníkem - respektive takzvanou ovládající osobou Čapího hnízda. Doklady o „ovládajících osobách“ Čapího hnízda musel dle existujícího zákona proti praní špinavých peněz (platného od 1. září 2008) mít minimálně tyto tři subjekty:
1) advokát Mgr. Václav Knotek, který jednal na valné hromadě Čapího hnízda na základě plné moci
2) notář JUDr. Svatopluk Procházka, který z valné hromady Čapího hnízda zhotovil notářský zápis,
3) banka HSBC, která poskytla Čapímu hnízdu úvěr ve výši několika set milionů Kč[1]
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Bezpečné země
Kdo a podle čeho rozhoduje o tom, jaká země bude označená za bezpečnou? A co vůbec nechápu, v čem je pro nás bezpečnější, že se u lidí, kteří budou z jakýchsi bezpečných zemí přicházet zrychlí azylové řízení? Já mám pochybnosti, že zrychlení povede k větší efektivně, spíš to obecně bývá naopak.
Jinde na netu:
Další články z rubriky
20:10 Alena Vitásková: Pražský hrad versus Strakovka?
Jak správně pojmenovat vlekoucí se triviální spory mezi institucemi. Je to „souboj“ prezidenta a pre…
