Obhájci této bleskové a utajované policejní reorganizace velice často zdůrazňují, že pokud mají příslušníci ÚOOZ či další osoby informace o únicích z policejních spisů, případně informace o trestné činnosti policie, tak tedy nechť se obrátí na GIBS. Zdá se to někomu logické – vždyť přece právě pro prověřování podobných informací byla tato instituce založena. Iniciátorem vzniku GIBSu byl mimo jiné exministr vnitra Ivan Langer a tento krok pak v roce 2009 posvětila vláda Mirka Topolánka. Zde ovšem narážíme na zcela zásadní problém – pokud by byla prokazatelně narušena nezávislost GIBSu, pak se neochotě poskytovat informace GIBSu nelze divit.

K případné nezávislosti GIBSu se vyjádřila například nejvyšší možná autorita v zemi, a to konkrétně Ústavní soud, který ve svém nálezu při posuzování jednoho případu koncem května 2016 uvedl: „Ústavní soud také rozhodl, že GIBS nebyla ve vyšetřování nezávislá a nestranná. Šetření i kontrolu jeho výsledků prováděly stejné osoby jako v dřívější Inspekci policie, která nezávislým orgánem nebyla. Nelze také přehlédnout, že GIBS převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce policie. Z formálního pohledu se GIBS sice jeví být vůči policii nezávislým orgánem, avšak formální nezávislost nezaručuje nezávislost praktickou. Pokud je GIBS převážně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat, její nezávislost může být čistě iluzorní. To zejména pokud i vedení GIBS se rekrutuje z bývalých příslušníků policie a Inspekce policie. Praktickou nezávislost GIBS by podpořilo výraznější zapojení osob, které dříve nebyly příslušníky orgánů, které GIBS vyšetřuje.“[1]

Další cenné svědectví uvedl bývalý elitní vyšetřovatel Václav Láska, který v rozhovoru pro DVTV potvrdil, že minimálně v kauze bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, jednala GIBS na objednávku.[2]Václav Láska Petra Lessyho právně zastupoval a byl s touto kauzou podrobně seznámen.