Po zániku Sovětského svazu jsme se ocitli ve světě unipolárním. Jedinou světovou velmocí byly USA a ty v podstatě určovaly dění na mezinárodní scéně v následujících zhruba dvaceti letech. Světová finanční krize v září roku 2008, jako důsledek americké hypoteční krize, ohlašovala počátek konce výsadního postavení USA. V roce 2012 svět zaznamenal další známky poklesu vlivu největší mocnosti současného světa. V souvislosti s krizí v Sýrii zablokovaly Rusko a Čína v Radě bezpečnosti OSN každý pokus o schválení rezoluce opravňující USA k ozbrojenému zásahu proti této blízkovýchodní zemi.

Během roku 2013 Rusko vyslalo do Středozemního moře k břehům Sýrie dokonce válečné lodě. V září 2013 tak v blízkosti syrských břehů operovalo 11 ruských válečných lodí a 8 válečných lodí USA, připravených k útoku na Sýrii. Ruskému ministrovi zahraničních věcí Lavrovovi se podařilo dojednat dohodu o zničení syrských chemických zbraní a tak se de facto Rusku podařilo zabránit útoku USA na Sýrii. Bylo to poprvé, kdy musely USA ustoupit.

Nu a nyní, v případě Ukrajiny, jsme svědky dalšího tahu Ruska na šachovnici světové politiky. Moskva nelibě nesla porážku Viktora Janukovyče v prezidentských volbách v roce 2004, kdy v důsledku tzv. Oranžové revoluce, byly volby anulovány a vítězem byl vyhlášen Viktor Juščenko. Proto před dalšími volbami už neponechala nic náhodě. V roce 2009, rok před prezidentskými volbami, v průběhu jednání o ceně plynu, Rusko na krátkou dobu dodávky této suroviny přerušilo. Ukázalo tak zranitelnost ukrajinského hospodářství v plném světle. Vítězem prezidentských voleb 2010 se tak stal opět kandidující Viktor Janukovyč. Vláda Ukrajiny začala vyjednávat smlouvu o přidružení k EU. Když už se zdálo, že vše je na dobré cestě, v červnu 2013 Rusko opět demonstruje zranitelnost ukrajinské ekonomiky a omezuje dovoz zboží z Ukrajiny. Posléze upozorňuje ukrajinskou vládu na to, že v případě uzavření smlouvy o přidružení s EU bude nuceno celně chránit ruský trh před zbožím z Ukrajiny.