Mezi nimi nebyli Havel, Vondra, Dienstbier apod. Ti nevěděli, co se děje ani druhý den. Když zjistili, že nic nehrozí, vystrčili hlavy ven. Pak už začala pomalu demontáž toho světa, kde se nám žilo lépe. Nastal čas, kdy komunista přestal být komunista a převlíkl se do rouna demokrata.
Cinkání klíčů bylo tehdy hodně slyšet. Byly od baráku, chaty či garáže. Mnozí z těch co tenkrát cinkali, jsou dnes v Domovech pro seniory a na pobyt přispívá stát neb jejich penze je tak malá, že nestačí ani na zaplacení služeb, léky jsou drahé!
A stačilo tak málo, nechat velké podniky ve státních rukou, nevyklízet obchodní pozice ve světě. Měli jsme přebytek obchodní bilance se světem, vyrovnaný státní rozpočet.
Mělo se podporovat to, co bylo do té doby podporováno, malé soukromé podnikání (soudruzi to podporovali) vnést do priorit státu, ne rozprodej majetku. Dnes se blbě cinká klíčema, většinou jsou zatížené 20 letou hypotékou a jsou jen od vchodu a vstupu do bytu.
Pro koho to svátek je ať slaví.
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
