Jaroslav Andres: Udržitelný rozvoj životního prostředí a energetiky v programu národních socialistů

05.10.2011 11:00

Přinášíme Vám další programový dokument národních socialistů, tentokrát na téma udržitelného rozvoje životního prostřední a energetiky.

Jaroslav Andres: Udržitelný rozvoj životního prostředí a energetiky v programu národních socialistů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Národní park Šumava

Následovat bude samozřejmě podrobnější programová debata, a to jak uvnitř strany, tak s českou veřejností. Uvítáme proto reakce, doplnění a náměty k této části programu, a to i ze strany veřejnosti.

V nedávných dnech jsme Vám již přinesli následující programové dokumenty národních socialistů:

 

Ideové a programové zásady národních socialistů
Boj proti sociálnímu vyloučení
Zahraniční politika
Udržitelný rozvoj životního prostředí a energetiky

1. Úvodem

Před rokem 1989 patřilo Československo mezi nejzdevastovanější státy Evropy. Stav životního prostředí se po prudkém zlepšení v období let 1990 až 1999 (v letech 1990-1993 v důsledku poklesu výroby, v letech 1993-1999 v důsledku vysokých investic do životního prostředí) v podstatě stabilizoval. Největší objem finančních prostředků na ochranu životního prostředí byl vynaložen v letech 1995-1997, a to především v oblasti ochrany ovzduší (odsíření) a v menší míře rovněž v oblasti ochrany vod. Celkově investovala Česká republika od roku 1990 do ochrany životního prostředí více než 390 mld. Kč.

Některé současné ukazatele, zejména v oblasti kvality ovzduší, mohou indikovat počátek nových negativních trendů. Problémem stále zůstává vysoká energetická a materiálová náročnost hospodářství, částečně daná velkým podílem těžkého průmyslu a rozvojem silniční dopravy, nízká míra recyklace a využívání odpadů, pokračující úbytek biodiverzity, celková degradace půdy a fragmentace krajiny.

Poslední dvě tzv. pravicové vlády v České republice (pod vedením Topolánka a Nečase) dokázaly a stále ukazují, že jejich prioritou není udržitelný rozvoj a život v souladu se zájmy ochrany životního prostředí. Tím opomíjejí i rovinu sociální a ekonomickou. Vrací českou společnost zpět do dob normalizace a totality, kdy ochrana životního prostředí byla vždy až na posledním místě, a kdy informace o kvalitě životního prostředí byly veřejnosti málo dostupné. Jejich přístup k životnímu prostředí je vykořisťovatelský a zpátečnický. Na přírodní zdroje se dívají pohledem maximalizace zisku. Pod falešnou nálepkou co největší konkurenceschopnosti odmítají zohledňovat negativní dopady své činnosti na životní prostředí. Ekonomický rozvoj je nutnou podmínkou pro zvyšování kvality života a posilování jeho udržitelnosti. Rovněž platí, že kvalita a udržitelnost života je jedním z důležitých faktorů ekonomického rozvoje.

I přesto, že ideální a rovnovážné proporce a harmonie mezi ekonomickým rozvojem a kvalitou a udržitelností života dosud neexistují, je naší povinností vůči budoucím generacím se snažit je neustále hledat a jich dosahovat.

Zároveň je třeba u nás co nejdříve napravit ty z největších problémů v oblasti ochrany životního prostředí, které vznikly právě za působení těchto tzv. pravicových vlád a mají velký korupční potenciál. Jde o tyto následující záležitosti:

1. Super eko-tendr na sanace starých ekologických škod

2. Koncepce hospodářské politiky Lesů ČR od roku 2012 (tzv. Dřevěná kniha)

3. Národní park Šumava a jeho další rozvoj a ochrana

4. Jezy na Labi (Děčín a Přelouč), resp. lepší splavnost řeky Labe

5. Nedemokratické omezování práv občanů v rozhodování o životním prostředí

6. Tristní stav čerpání finančních prostředků z fondů EU v rámci programu OPŽP

 

 

2. Programové teze udržitelného rozvoje životního prostředí a energetiky

Základní nosnou myšlenkou našeho ekologického programu je udržitelný rozvoj životního prostředí a energetiky v České republice.

Udržitelný rozvoj je hlavním cílem veškerých politik Evropského společenství stanovených ve Smlouvě.Evropský parlament definoval udržitelný rozvoj jako zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.1

Strategická vize udržitelného rozvoje v České republice

Politika udržitelného rozvoje musí vyřešit otázku, jak čelit globální hrozbě klimatických změn, která svými důsledky zcela předčí všechny ekonomické a sociální problémy světa. Jde o vážné ohrožení naší planety. V perspektivě příštích dvaceti let je tedy nutné usilovat jak o odstraňování příčin globálního oteplování, tj. o redukci skleníkových plynů (účinnost takových opatření se projeví až v horizontu dalších padesáti let), tak i o eliminaci následků klimatických změn.

Zásadním úkolem udržitelného rozvoje v České republice je minimalizovat negativní dopad lidské činnosti na životní prostředí (snížit tzv. ekologickou2, resp. uhlíkovou stopu3). Ekologická stopa republiky totiž dnes sedminásobně přesahuje její aktuální rozlohu.

Hlavními tématy udržitelného rozvoje pro Českou republiku jsou:

Globální změna klimatu a čistší energie: zmírnit změnu klimatu, související náklady a nepříznivé důsledky pro společnost a životní prostředí.

Udržitelná doprava: zajistit, aby naše dopravní systémy byly v souladu s hospodářskými, sociálními a environmentálními potřebami společnosti a současně měly co nejmenší nežádoucí dopady na hospodářství, společnost a životní prostředí.

Udržitelná výroba a spotřeba: podporovat udržitelné modely spotřeby a výroby.

Ochrana a management přírodních zdrojů: zlepšit péči o přírodní zdroje a zabránit jejich nadměrnému využívání s oceněním hodnoty schopností ekosystémů poskytovat služby člověku.

Sociální pilíř - podpora tvůrčí práce: zohledněním mezigenerační solidarity a solidarity uvnitř generací vytvořit společnost podporující sociální začlenění a zajistit a zlepšit kvalitu života občanů jako předpoklad trvalého individuálního blahobytu.

 

Priority a cíle našeho programu

Při stanovování prioritních oblastí našeho programu, a z nich vyplývajících cílů a jejich opatření, vycházíme z hodnocení současného stavu životního prostředí a jeho předpokládaného vývoje, včetně jeho nejvýznamnějších problémů. Cílem je zlepšit tento nevyhovující stav a udržet jeho dobré podmínky v souladu s hlavními tématy a strategickými vizemi udržitelného rozvoje.

Kvalita ovzduší je nejnaléhavějším problémem, a to především s ohledem na nadlimitní koncentrace prachových částic, které mají přímý dopad na zdraví obyvatelstva.

Zajištění opětovného přísunu evropských dotací do programu OPŽP. Zjednodušení pravidel a požadavků pro přidělování dotací, zmenšení byrokracie.

Nesouhlas s eko-tendrem v současné korupční podobě, nastavení reálné cenové hladiny pro provedení sanací SEZ, přísných kontrolních mechanismů, rozdělení na menší zakázky podle místa, druhu a závažnosti zátěže.

Změna koncepce hospodaření ve státních lesích směrem k odpovědnému udržitelnému hospodaření.

Zásadní prioritou je rovněž zvýšení retenční schopnosti krajiny, schopnosti přizpůsobit se nepříznivým důsledkům změny klimatu (přívalové deště, delší období sucha nebo silné poryvy větru) posílením ekologické stability krajiny.

Přetrvávajícím významným problémem ČR je odstraňování odpadů jeho skládkováním, je třeba upřednostnit jednoznačně jeho recyklaci a materiálové a energetické využívání.

Prioritou zůstává naplnit požadavky evropské směrnice o čištění městských odpadních vod.

Dalším naléhavým cílem je omezení nezvratných záborů zemědělské půdy (suburbanizací, sklady, dopravními stavbami, ad.).

V oblasti ochrany přírody a krajiny je to především omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny včetně říčních systémů, zajištění ochrany biodiverzity, včetně řešení problematiky nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů.

Jedním z nejohroženějších přírodních zdrojů v ČR je půda (eroze). Ochrana půdy jakožto klíčového přírodního a navíc neobnovitelného zdroje je proto zařazena mezi nejvyšší priority.

Vypracovat dlouhodobou koncepci pro rozvoj a přiměřenou podporu obnovitelných zdrojů v České republice.

Prevence před následky přírodních nebezpečí (povodně, sucha, extrémní přírodní jevy a další).

Snižování emisí skleníkových plynů a dosažení závazného podílu energie z obnovitelných zdrojů energie v souladu s požadavky klimaticko-energetického legislativního balíčku EU.

Environmentální legislativu obecně zjednodušit tak, aby umožňovala a zajišťovala zdravý život pro občany, čisté životní prostředí a rozumný rozvoj ekonomiky země, uvést národní legislativu v rozhodování a účasti veřejnosti v životním prostředí do souladu s evropským a mezinárodním právem (viz Aarhuská úmluva).

V Národním parku Šumava zajistit ochranu nedotčené přírody (schválit plán péče min. na dalších deset let, spojit roztříštěné první, nejvzácnější, zóny parku do souvislého celku, 30-40 % ponechat volnému vývoji).

Optimalizovat soustavu ZCHÚ z hlediska reprezentativního podchycení nejcennějších částí přírody a krajiny (vyhlášení NP Jeseníky, CHKO na Soutoku Moravy a Dyje, nejcennějších částí území v Brdech či dalších přírodovědně cenných ploch jako přírodních parků či lokalit Natura), a soustavu ÚSES tak, aby dnes fragmentované části přírody byly vzájemně propojeny.

Rozvoj a podpora programů na zateplování domů a snižování energetické náročnosti budov (Zelená sporám, Chytrá energie a Program energetické nezávislosti), podpora čistých a nízko-emisních spalovacích zdrojů pro domácnosti, podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů, maximalizace efektivnosti spotřebičů energie, maximalizace efektivnosti rozvodných energetických soustav.

Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 v souladu s EU.

Cíleně snižovat energetickou a materiálovou náročnost hospodářství ČR, nebudovat již žádné nové energetické zdroje, které jsou zdrojem rozsáhlých negativních externalit.

Usilovat dlouhodobě o změny struktury dopravy ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů (železniční doprava, cyklistika, car-sharing, elektrokola, vozidla na alternativní pohony a další), snižování fragmentace krajiny dopravní infrastrukturou, snižování spotřeby neobnovitelných zdrojů energie a paliv v dopravě náhradou alternativními zdroji (biomethan, CNG, vodík, hybridní pohony, elektromobily, atd.), minimalizace dopadů negativních vlivů z dopravy (hluk, emise, zácpy).

Pro kvalitu životního prostředí v ČR je významné dosáhnout dobrého ekologického stavu vod.

Je třeba snížit kontaminaci půd a erozní ohroženost zemědělské a lesní půdy.

Je třeba posílit regeneraci a využívání ploch brownfields.

 

Územní plánování a rozvoj

Účinněji prosazovat strategické a územní plánování (řešení negativních důsledků suburbanizace).

Vytvořit předpoklady pro udržitelné využívání území.

Hospodárně využívat zastavěné území a chránit nezastavěné a nezastavitelné pozemky.

Zvýšit a zkvalitnit dopravní dostupnost, technologickou, energetickou a znalostní úroveň sídel, a tím dosáhnout i zlepšení životního prostředí v sídlech.

Posílit zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky (ekofarmy atp.).

 

Složková ochrana ŽP

Ochrana ovzduší a klima

Zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu (realizace přírodě blízkých i technických protipovodňových opatření - přirozené rozlivy, suché poldry a další opatření).

Snižovat celkové emise skleníkových plynů min. o 2 % ročně (přijmout zákon - viz Velká výzva).

Snížení emisí z dopravy nejméně o 60 % k roku 2020 oproti roku 2010.

Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány.

Snižovat cíleně emise těžkých kovů a persistentních organických látek.

 

Ochrana vody

Vodní zdroje chránit před negativními následky lidské činnosti (zlepšení splavnosti Labe - prosazovat varianty řešení, které zachovají přírodní hodnoty místních ekosystémů a jsou i ekonomicky méně náročné, otevřít diskuzi s veřejností).

Chránit vodní zdroje před následky spojenými s probíhajícími klimatickými změnami.

S vodou ještě lépe hospodařit a zajistit uplatnění těch nejmodernějších technologií ve vodním hospodářství.

Zabezpečit nezávadnou pitnou vodu a co nejlepší vyčištění odpadních vod u všech měst, obcí a rozptýlených zdrojů (výstavba a rekonstrukce chybějících čistíren městských odpadních vod v souladu s požadavky evropské směrnice).

Dosažení alespoň dobrého ekologického a chemického stavu povrchových vod a jeho nezhoršování.

Dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu podzemních vod.

 

Nakládání s odpady

Snižovat výrazně podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů.

Zvyšování materiálového a energetického využití odpadů (odpad jako zdroj surovin a energie), zvyšovat postupně celkovou úroveň sběru, využití a recyklace odpadů v souladu s evropskými předpisy (tříděný odpad, odpad z obalů, baterie a akumulátory, stavební odpad, biologický odpad, vyřazené elektronické a elektrické zařízení ad.).

Podporovat rozvoj kompostování (domácího, obecního, podnikového).

Zlepšovat recyklační služby ve spolupráci se soukromými subjekty (optimalizace svozu a nádob).

Podpora rozvoje a navyšování kapacit zařízení pro energetické využívání odpadů, včetně zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu komunálních odpadů.

Environmentální výchova a osvěta občanů v oblasti správného shromažďování a třídění odpadů podle pravidel recyklace, nevytváření černých skládek a litteringu.

Podpora a rozvoj envi-technologií a ekoinovací v oblasti využívání odpadů.

Dodržování hierarchie nakládání s odpady ve státním i soukromém sektoru.

Snižování celkové produkce odpadů (nulový odpad), nový zákon o odpadech a zákon o výrobcích na zpětný odběr.

 

Ochrana přírody a krajiny, včetně lesa

Zvýšení ekologické stability krajiny (územní systém ekologické stability - obnova, údržba, nové prvky, metodu hodnocení ekologické újmy zakotvit v legislativě).

Obnova retenční schopnosti krajiny (revitalizační a přírodě blízká protipovodňová opatření).

Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny včetně říční sítě (vč. migrace živočichů).

Udržitelné a šetrné zemědělské a lesnické hospodaření.

Omezení úbytku původních druhů, a to jak celkového počtu druhů, tak početnosti původních druhů.

Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny a rozšíření ploch přírodě blízkých krajinných struktur (Národní park Šumava, vyhlášení Národního parku Jeseníky, CHKO na Soutoku Moravy a Dyje, CHKO Brdy, další cenná území pro systém Natura, koncepce ochrany alejí v ČR).

Omezení negativního vlivu nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu a snížení podílu ploch výskytu přítomných invazních druhů (iniciovat Evropské centrum pro management invazních druhů).

Zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury.

Posílení regenerace brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech.

Zajistit šetrné hospodaření s vodou v sídelních útvarech.

Omezit negativní vliv působení hluku a světelného znečištění na zdraví lidí a ekosystémy.

 

Ochrana půdy a horninového prostředí

Omezení nezvratných záborů zemědělské půdy (legislativně).

Snížení ohrožení zemědělské a lesní půdy erozí (legislativně, agrotechnické prvky a další opatření).

Omezení a regulování kontaminace a ostatní degradace půdy způsobené lidskou činností.

Sanace kontaminovaných míst, včetně starých ekologických zátěží, náprava ekologické újmy.

Zahlazování a předcházení následkům po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin.

 

 

Udržitelná doprava

 

Zajištění min. 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 (podpora výroby biopaliv II. a III. generace, 15% podíl CNG).

Podpora a rozvoj elektromobility (legislativa, národní plán, dotace a další opatření)

Povinná obměna vozového parku ČR, u veřejné správy s cílem úplného přechodu k "ekologicky přátelským" vozidlům k roku 2020, vytvoření dotačních programů pro obměnu vozového parku u občanů.

Podpora a rozvoj alternativních environmentálně příznivých druhů dopravy (železniční doprava, car-sharing, veřejné půjčovny kol, cyklostezky a další).

Zpoplatnění negativních externalit a jiná omezení (mýtné pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny - hluk, emise, zácpy, budování obchvatů, nízkoemisní zóny a další).

 

Udržitelná výroba a spotřeba

 

Účinná opatření na úrovni výrobců, veřejné správy a zvyšování informovanosti spotřebitelů by měla představovat konkurenční výhodu a ekonomický stimul, a měla by vytvářet společnost, která:

dosáhne efektivní výroby a konkurenceschopnosti prostřednictvím optimálního snížení materiálové a energetické náročnosti procesu;

bude rozvíjet průmyslové hospodářství založené na obnovitelných zdrojích a na maximálním využití druhotných surovin z odpadů;

zajistí výrobky, které jsou nenáročné na spotřebu během jejich životnosti a které jsou snadno využitelné ve fázi odpadu, čímž přispívají k uzavírání materiálových toků;

zásadně sníží svou závislost na primárních a neobnovitelných surovinách a na jejich dovozu;

bude masivně investovat do eko-technologických inovací a do výzkumu a vývoje;

uspokojí své základní životní potřeby (energie, voda, potraviny) prostřednictvím efektivních výrobků a potravin vyrobených z bezpečných látek a surovin s důrazem na kvalitu, zdraví a životní prostředí, včetně výrobků fair trade a podpory spravedlivého obchodu;

bude podporovat a rozvíjet vzdělávání, výchovu a osvětu od předškolních dětí až po dospělé;

má veřejné instituce, jež jsou příkladem udržitelné spotřeby (zelené veřejné zakázky, zelené nakupování, nákup ekologických vozidel apod.);

bude věnovat větší pozornost a podporu nevládním neziskovým organizacím;

bude posilovat a podporovat zavádění tzv. dobrovolných nástrojů u podnikatelských subjektů.

Energetika a ekologicky šetrný průmysl

 

Zvyšování energetické efektivity, snižování ztrát při výrobě a rozvodu energie a snižování spotřeby energie

Do roku 2020 snížit spotřebu energie o 20 %.

Do roku 2050 snížení spotřeby energie o 40 %.

Snižování ztrát při přenosu a při distribuci elektřiny.

Snížení nákladů na energii a suroviny.

 

Posilování obnovitelných zdrojů

V roce 2050 by mělo v ČR z obnovitelných zdrojů pocházet nejméně 50 % energie.

Závazný cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, který je nyní v EU 20 % a v ČR 13 %, by měl být pro EU zvýšen na 30 % a pro ČR nejméně na 15 %.

Přechod k obnovitelným zdrojům musí přispět k zlepšení kvality života občanů, udržitelnému a spravedlivému rozvoji.

 

Využívání jaderné energie

V souvislosti s havárií v jaderné elektrárně Fukušima další rozvoj jaderné energetiky v ČR vázat na nové důkladné a kritické zhodnocení tohoto způsobu získávání energie (dostavba Temelína, jen prodloužení životnosti Dukovan, nerozšiřovat již další neekonomickou těžbu uranu v ČR).

 

Energetické využívání fosilních paliv

Zajistit snižování spotřeby fosilních paliv jak v sektoru výroby elektrické energie, tak v sektoru vytápění budov a dodávek průmyslového tepla.

Definitivně vyřešit problematiku územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí (posun limitů na lomu Bílina, o lomu ČSA nechat rozhodnout občany Ústeckého kraje v referendu).

 

Energetická bezpečnost

Základem aktivního přístupu k řešení této problematiky je důraz na snižování spotřeby energie a podpora rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie.

ČR může zvýšení energetické bezpečnosti dosáhnout pouze pomocí aktivní mezinárodní spolupráce, zejména na úrovni EU. Je proto nutná podpora a aktivní účast na vytváření společné energetické politiky EU a na koordinování společné pozice EU vůči třetím zemím.

 

Teplárenství

Celkové zachování sektoru teplárenství vzhledem k jeho ekologickým funkcím. Je však nutná jeho celková restrukturalizace a rekonstrukce ve směru modernizace, ekologizace a výrazného snížení spotřeby uhlí.

Zajištění plnění nových evropských emisních limitů z velkých zdrojů v sektoru teplárenství.

Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů (včetně solárních kolektorů a tepelných čerpadel) v rámci iniciativy Velká výzva a podle plánu Chytrá energie.

 

Konkurenceschopný a ekologicky šetrný průmysl

Podpora zavádění energeticky úsporných technologií a restrukturalizace průmyslu směrem k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, tj. nenáročným na spotřebu energie.

Podpora eko-inovací, výroby progresivních výrobků a eko-technologií s potenciálem uplatnění na světových trzích prostřednictvím daňového zvýhodnění vládních zakázek.

Podpora úspor energie a zavádění obnovitelných zdrojů v průmyslu (největší příležitosti jsou v potravinářském průmyslu, v papírenství, textilní výrobě a strojírenství).

Povinné upřednostňování při nákupech a zadávání veřejných zakázek ekologicky šetrných výrobků, projektů a postupů a také firem s certifikátem EMAS nebo ISO 14000 - tzv. environmentálně šetrné (zelené) veřejné zakázky (GPP - Green Public Procurement).

 

Environmentální legislativa

 

Včas a řádně implementovat evropské právo.

Zjednodušení a zpřehlednění stávající právní úpravy legislativy.

Vyřešit právní úpravu u tzv. environmentální kriminality, zpřísnit a doplnit trestní úpravu.

Zajistit plnění nejdůležitějších závazků z mnohostranných environmentálních smluv.

Provést legislativní úpravy za účelem demokratického rozhodování a účasti občanů v ŹP.

Zpracování kodexu ŽP.

 

 

1 Základní aspekt udržitelného rozvoje nejlépe ale vystihuje definice ze Zprávy pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED): (Trvale) udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.

2 Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry v hektarech, přesněji v globálních hektarech.

3 Uhlíková stopa je množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. Je to nástroj k měření dopadů lidských aktivit na životní prostředí vyjadřovaný v ekvivalentech oxidu uhličitého. Jeho množství se udává v jednotkách hmotnosti: gramech, kilogramech či tunách.

 

Zpracovala: Bc. Kateřina Březová

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vasevec.cz

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…