1. Brexit

Výsledek hlasování o odchodu Velké Británie z EU vyvolal obavy z dalšího vývoje Velké Británie i Evropy jako celku. Na starém kontinentu neexistuje podobný ekonomický precedens, je tedy otázkou, na jaké úrovni bude HDP a do jaké míry tato událost ovlivní zaměstnanost. Právě tato nejistota směřuje investory směrem ke zlatu jakožto bezpečnému útočišti, což vede k vyšší poptávce a tedy i k vyšší ceně tohoto drahého kovu.

2. Úrokové sazby

Druhým faktorem, který hraje významnou roli ve světě zlata, jsou centrální banky a jejich politika úrokových sazeb. Před lety se řada zejména západních centrálních bank rozhodla opustit zlatý standard. Místo toho, aby banky zálohovaly své měny drahými kovy, vstoupily do věku nekrytých měn. Výsledkem je fakt, že dnešní měny odvozují svoji hodnotu z úrokových sazeb účtovaných bankami, které je ovládají. Centrální banky se rozhodly použít k oživení domácích ekonomik nižší úrokové sazby; některé země jako Švédsko nebo Švýcarsko tlačily sazby až do záporných hodnot. Jsme tedy svědky devalvace světových měn.

Ve svém projevu k novinářům minulý měsíc předsedkyně Fedu Janet Yellenová uznala, že pomalý růst a nízké úrokové sazby by mohly být ve Spojených státech „novým standardem“.