Jaroslav Křůpala: Pět největších lží o zlatě

06.11.2015 7:33

Na volném trhu najdete řadu subjektů, které budou vždy přímými konkurenty. Banky budou zbrojit vůči prodejcům komoditních kovů, makléři prodávající futures budou vždy ve sporu s obchodníky prodávajícími fyzický kov a naopak. Každý zastává vlastní pravdu o daném sektoru.

Jaroslav Křůpala: Pět největších lží o zlatě
Foto: zlataky.cz
Popisek: Investiční zlato, ilustrační foto

V článku je shrnuto 5 nejzajímavějších mýtů či pravd, které se týkají lídra komoditních kovů, kterým zlato bezesporu je.  Který z bodů je dnes mýtem a který naopak realitou?

Velká lež # 1: Zlato jako barbarská vzpomínka na minulost

Opakuje se po celá desetiletí, a to na základě citace jednoho z nejslavnějších ekonomů 20. století, Johna Maynarda Keynese, který v roce 1923 napsal: „Zlatý standard je již pouze barbarská vzpomínka“. Keynes tímto výrokem obhajoval legislativu, která se snažila nabourat omezující moc zlata nad vládními výdaji. Toto téměř mýtické proroctví se z části naplnilo v tom, že reálně žádná ze světových měn není podložena zlatem. V devizových rezervách však zlato stále naleznete ve většině zemí světa, které s ním obchodují na denní bázi. Ekonomická prestiž země se stále měří na základě tonáže zlata a stříbra. Zlatý standard na státní úrovni neexistuje, avšak přijala ho většina investorů jako vlastní osobní standard, který je jistou zárukou proti (ne)očekávanému pádu významných světových a domácích měn.

Velká lež # 2: Zlato může být opět zabaveno, stejně jako v roce 1933

Jedná se o užitečný argument pro jakoukoliv banku či finanční instituci, která chce běžné spotřebitele odlákat od nákupu cenného kovu. Konfiskace v roce 1933 v reálu představovala placené vyvlastnění, které zakazovalo hromadění zlata, nikoliv vlastnění. Cílem Rooseveltovy vlády bylo rozpoznat nekryté papírové peníze, neboť si nemohl „vytisknout zlato“ pro další vládní výdaje. Od této doby uběhla řada let a Washington stihl zkonfiskovat řadu účtů bez předchozího upozornění. Pokud by tedy mělo v nejbližší době docházet k tzv. konfiskaci, tak se bude spíše jednat o bankovní účty nežádoucích podnikatelských či politických subjektů ze třetích zemí, působících v USA či Evropě.

Velká lež # 3: Zlato a stříbro nejsou peníze

Zlato a stříbro dnes působí jako běžně směnitelný prostředek po celém světě. Pokud investor nakoupí zlato nebo stříbro ve formě slitků či cihel, jsou tyto produkty směnitelné především lokálně (americké či kanadské slitky jsou likvidní v Severní Americe). Při koupi investičních mincí je likvidita celosvětová. V celé Asii je tento  fakt samozřejmostí již delší dobu. Např. Utah a Texas v letních měsících podnikly kroky k legalizaci zlata a stříbra jako běžného platebního nástroje. V jejich případě je to spíše rozšíření portfolia nabídky platebních služeb.  V případě především východních zemí se jedná o jisté nahrazení dolaru v devizových rezervách komoditními kovy. 


Procentuální snížení dolarových devizových rezerv za rok 2015

Velká lež # 4: Zlato nemá mimo šperkařství žádné praktické využití

Elektronika, počítače, mobilní telefony, GPS, lékařství, stomatologie, technologie využívané v kosmu představují dlouhý seznam moderního využití. Zlato je vynikající elektrický vodič, nešpiní se a nekoroduje, odráží radioaktivní a ultrafialové záření, a pomáhá tak při obraně vzniku rakoviny.

Bezkonkurenční význam má zlato pro náboženské účely, významné obřady. Neplatí tedy známé Buffetovo tvrzení, že zlato slouží pouze pro to, aby bylo vykopáno z jednoho a následně vhozeno do nového hrobu.

Velká lež # 5: Zlato nelze vytvořit v laboratoři

Známe z pohádek či filmů scény, kdy se staří alchymisté snažili potěšit svého krále a pokoušeli se přetvořit olovo a jiné kovy na zlato. Bez úspěchu.

Je dokázáno, že zlato lze vytvořit v jaderných laboratořích za použití atomového urychlovače částic, avšak náklady na tuto výrobu se blíží k 10000 dolarů/unci. Navíc je takto vyrobený kov mírně radioaktivní.

Daleko „výhodnější“ bylo pro mezinárodní banky vytvořit zlato z papíru a to prodejem pohledávek fyzického zlata ve formě futures, opcí a fondů obchodovaných na burze. Takto vytvořený syntetický zlatý papír je preferovanou metodou využívanou ke stlačování cen zlata a stříbra na burze.

Daleko výhodnější je "laboratoří" mezinárodních bank pravidelně otočit papír do zlata prodejem pohledávky fyzického zlata prostřednictvím futures, opce a fondů obchodovaných na burze. Tento systém bude fungovat do doby, dokud banky nebudou moci dodat fyzický kov. Analýza GOLD TRUSTu poukazuje na neuvěřitelný nepoměr mezi fyzickou a papírovou uncí zlata – 1:180. Otázkou zůstává, jak dlouho takto nastavený systém může vydržet. Snad nebude platit stará pravda, že „papír snese všechno“.

Jaroslav Křůpala, investiční poradce Zlaťáky.cz 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…