Zastupitelstvo jednalo mimo jiné ve shodě s názorem historiků umění a památkářů, kteří se k záměru postavit repliku Mariánského sloupu vyslovili v otevřeném dopise, podepsaném snad všemi nejvýznamnějšími představiteli oboru v České republice. Sochař Petr Váňa, který o obnovu sloupu usiluje, však již před jednáním zastupitelstva přivezl do Prahy jednotlivé kamenické prvky, z nichž se má replika skládat.
Stavba repliky se odkládá na neurčito, ale kamenný sloup zůstává. V sochařově ateliéru? Kdepak! Aktivisté, usilující o obnovu tohoto monumentu, vztyčeného původně na památku úspěšné rekatolizace českých zemí pouhé dva roky po skončení třicetileté války, ponechali kamení v Praze. Bohužel nikoliv na pevnině, ale na plovoucím tlačném nákladním člunu, tzv. „vaně“, zakotvené těsně pod Karlovým mostem. Pro zajímavost: tento typ plavidla v základním provedení váží asi 80 tun, v provedení s palubou vyztuženou ocelovými žebry pro manipulaci s těžkými předměty asi 120 tun. Replika Mariánského sloupu, která je na něm složená, váží více než 60 tun. Toto plavidlo nemá vlastní pohon a k manipulaci s ním musí být k dispozici tlačný remorkér.
Nákladní loď s kamením, bezdůvodně umístěná v těsné blízkosti Karlova mostu, rozhodně neprospívá pražskému panoramatu, ale to nechme stranou. Mnohem důležitější je, že představuje značné bezpečnostní riziko. V přístavišti určeném pro vyvazování rybářských pramiček a malých výletních člunů kotví nyní uprostřed Prahy jen provizorně uvázané a bez cizí pomoci neovladatelné monstrum o váze asi 180 tun. Pro zajímavost: je to víc, než váží například tři největší běžně používané americké tanky Abrams dohromady. Nemusí přijít katastrofální povodeň podobná té z roku 2002. Stačí dva nebo tři dny prudkých přívalových dešťů, jaké v těchto dnech postihly třeba Rakousko, a záplava, jakou Praha zažila naposledy roku 2013, může improvizovaně zakotvené plavidlo utrhnout. Loď Tapas se svým kamenným nákladem se pak jako nezastavitelné beranidlo prožene středem Prahy. První na ráně je soukromá restaurace Marina Ristorante, ale hned pod ní pilíř Mánesova mostu. Za ním stojí v korytě Vltavy kvůli kanalizaci záměrně odlehčené pilíře mostu Svatopluka Čecha, a potom přijde na řadu Helmovský jez s elektrárnou a zdymadlo Štvanice. Nic z toho není na náraz podobného tělesa stavěno.
Kotviště pod Karlovým mostem, v němž je loď s replikou Mariánského sloupu provizorně uvázaná, má v nájmu Zdeněk Bergman, provozovatel většiny pražských přívozů. Doufejme, že je to z jeho strany jen hrubá nedbalost a nikoliv strategický záměr, jak za přispění náhlé změny počasí prostřednictvím mimořádné události nahradit další z pražských mostů na delší dobu přívozem. Ať tak, či tak, samostatně neovladatelné 180 tun vážící monstrum nemá v přístavišti výletních lodiček pod Karlovým mostem co dělat. Pokud už je z nějakého důvodu nutné, aby tato hromada kvádrů zůstala naložena na lodi, pak má řádně kotvit v některém z pražských ochranných přístavů, na Smíchově nebo v Holešovicích, kde jsou na to zařízeni, nikoliv v centru města. Co na tuto situaci říká podnik Povodí Vltavy, jemuž správa vodního toku náleží, nebo pražský magistrát? A vědí o tom vůbec?
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
