Průkopnickou práci pak udělala zejména ve sféře zpracování role rakouské katolické církve během stavovského státu i během nacismu. Pozornost si však zaslouží, že současně nevstupovala nejen na akademickou půdu, ale byla aktivní glosátorkou veřejného života.

V roce 1995 opustila po třiceti letech členství lidovou stranu na protest proti sbližování mezi jejím tehdejším předsedou Wolfgangem Schüsselem a představitelem krajní pravice Jörgem Haiderem, které pak vyvrcholilo spoluprací na vládní úrovni v roce 2000. 

Jejich spojenectví tehdy vyvolalo značný odpor mezi veřejností, masové demonstrace v ulicích a bylo příčinou sankcí, přijatých proti Rakousku ze strany Evropské unie, jejíž představitelé se tehdy postavili proti faktu, že se xenofobní a nacionalistická strana stala součástí koalice.