Jaroslav Štěpaník: Dění v Brně

23.02.2018 18:27 | Zprávy

Před blížícími se volbami nejen Brňané, ale i ti, kteří mají k jihomoravské metropoli blízko, jistě zvažují, jak se vedení města podařilo posunout vpřed některé z velkých záměrů.

Jaroslav Štěpaník: Dění v Brně
Foto: Martin Šimák
Popisek: Pohled na Brno shora, letecký snímek

Janáčkovo kulturní centrum

Výzvou z minulosti je výstavba koncertního sálu. Filharmonie Brno se řadí k největším středoevropským orchestrům i svou úrovní a mezinárodním renomé. Důstojné podmínky ke koncertům s nezbytným zázemím si rozhodně zaslouží a potřebuje. Besední dům, stavba T. Hansena z roku 1873, je historickou a reprezentativní budovou, k velkým koncertům však nedostačuje. Krásný sál má nedostatek míst pro návštěvníky, z hudebního tělesa se na pódium směstná tak polovina ansámblu. Mnohaleté úsilí, podporované řadou institucí a významných osobností, zdá se, vede k cíli. Ukončena byla 1. etapa výstavby – podzemní garáže. Pro 2. etapu bylo vydáno územní rozhodnutí. Dodavatelem projektové dokumentace pro stavební povolení a projektové dokumentace nadzemní části Janáčkova kulturního centra se stal tým Nagata Acoustics America, Konior Studio a Architekti Hrůša & spol., Atelier Brno. Nejen kulturní Brno s napětím očekává pokračování výstavby moderního sálu v centru města a jeho plánované otevření Janáčkovou hudbou v roce 2020.

Za Lužánkami

V problémech se ocitá správný záměr navrátit prostoru za parkem Lužánky podobu tradičního sportovního centra. V lednu 1947 tu byl otevřen Brněnský národní brněnský hokejový stadion, v roce 1963 zastřešený. Od založení klubu v roce 1953 tu měla domovské právo slavná Kometa v letech své dominance. Po pádu režimu dochází k privatizaci, v roce 2000 je hala definitivně uzavřena, po čtyřech letech zcela zchátralá, odstraněna demolicí.

Výstavbě fotbalového stadionu za Lužánkami předcházely neúspěšné pokusy již za 1. republiky i později. V roce 1953 se podařilo, nový stadion se otevřel, a to nejen kopané. Odehrály se tu i atletické soutěže, byl např. místem dojezdu etapy tehdy populárního Závodu míru Praha-Berlín-Varšava. Po dokončení tribuny byl stadion největším v republice. Odehrála se tu řada mezinárodních utkání. V roce 1978 zde FC Zbrojovka Brno slavila svůj dosud jediný titul mistra republiky. I když řadu let nic nenasvědčuje, že by do bojů o nejvyšší příčky zasáhla, jisté je, že stadion citelně městu chybí. Doslova masový projev společného přání a vůle nabudil fotbalista Petr Švancara v roce 2015. Fanoušci se pod jeho taktovkou nejprve dali do úpravy hřiště a ochozů, pak se sem na exhibiční utkání se Švancarovou rozlučkou vměstnalo na 35.000 diváků. Unikátní akce v „troskách" sportoviště vzbudila pozornost i ve světě a dočkala se ocenění. Přišel i příslib, že nový stadion na místě, kam patří, bude. Nyní se ukazuje, že to tak snadné není. Naopak. Stíny divokých devadesátých let jen tak nezmizí. V roce 1990 se areál stal majetkem společnosti Boby Revue. Město ho sice později odkoupilo, část pozemků a nemovitostí, které by nyní výstavbě musely ustoupit, jsou však ve vlastnictví soukromého majitele. Podnikatel je ve výhodné vyjednávací pozici. Výměna pozemků a finanční úhrada ho neuspokojuje. Přistoupil by na směnu za několik atraktivních budov v centru města. Zde se uvažuje mj. o renesančním Domu pánů z Kunštátu, nyní součástí Domu umění a nedávno zdařilé rekonstruované tržnici na Zelném trhu. Mám rád sport stejně jako kulturu a místo za Lužánkami neodmyslitelně spjaté s brněnským hokejem a fotbalem. K souhlasu s takovou směnou bych však ruku těžko zvedal. Patriotismus má v byznysu jen málokdy místo, těžko však předat cenné budovy tam, kde chybí. Možná nezbude než tradiční lokalitu populárních sportů opustit a místo pro sportovní stánky zvolit jinde.

Nádraží

Asi největším a nejvleklejším symbolem brněnského čekání je vlakové nádraží. Že stávající nestačí, se vědělo dávno v minulém století. Ve dvacátých a třicátých letech proběhlo několik urbanistických soutěží. V roce 1924 padl první návrh k odsunu nádraží na jih („U řeky"). V roce 1933 při architektonické soutěží, ze čtyř variant řešení navržených B. Fuchsem, J. Kumpoštem a F. Sklenářem, podpořilo město odsunutou variantu. Část veřejnosti byla proti. Zásadní otázka a jádro sporu, zda nádraží ponechat v podstatě na stávajícím místě či zvolit odsun, trvá dodnes. Nelze tu popsat celou historii střetů, ani výčet argumentů pro a proti. Vše je však podrobně zmapováno a medializováno.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Miroslav Kavij byl položen dotaz

Jak chcete přimět Putina uzavřít mír?

A uvědomujete si vůbec, že hlavním viníkem války je Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo? Nebo vy ten útok schvalujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Miroslav Josef Bezecný: 21. srpen

16:26 Miroslav Josef Bezecný: 21. srpen

Každý rok se, 21. srpna, chystám do Prahy k Rozhlasu, abych rozehnal tu bandu lhářů a podvodníků, kt…