Patřil jsem dlouhá léta mezi naivní většinu občanů, kteří se domnívají, že jednací řád je soubor pravidel, umožňující nějaké skupině, a je jedno zda jsou to včelaři z Bedákova nebo poslanci ze Sněmovní ulice, aby jejich jednání probíhalo efektivně a zcela demokraticky.  

Ve světě se obstrukční zdržovací taktice říká nejčastěji „filibuster“. Ač se to slovo šířilo z americké angličtiny, je původem holandské a kdysi znamenalo „pirátství, , lupičství“. V parlamentním případě ovšem nejde o zlato, nýbrž o snahu uloupit konkurujícímu politickému uskupení příležitost prosadit většinové rozhodnutí. Což samozřejmě nevylučuje, že na konci rovněž může jít o spoustu zlata.  

Jelikož nemáme moře, mohli bychom s využitím podobné analogie česky obstrukčníka nazývat „kozák“. V žádném případě by nás k tomu neinspirovali paramilitární obyvatelé rusko-ukrajinského pomezí, nýbrž tradiční české přání, „ať sousedovi chcípne koza, když už ji nemám já“.   

Nebyli bychom, mimochodem, ve světě jediní, kdo by domácí pojmenování obstrukce nalezli na hospodářském dvoře. Japonci parlamentní obstrukci říkají gjoho či uši aruki, česky kraví chůze. Zákonodárce se údajně v případě jejího použití vydává k řečništi tak pomalu, že je to až na hranici stání. Využívá prý při tom prvků tradičního japonského divadla nó, v němž některé postavy během několik hodin trvajícího představení vůbec nepřejdou jeviště – a přece se ani na chvilku nezastaví.  

Obstrukce je, ač se tím nechlubíme, možná nejsilnější z našich parlamentních tradic. Čeští poslanci jejím užíváním prosluli už za starého dobrého mocnářství. Viděno dnešníma očima měla ovšem podobu poněkud náročnou. Protahování projevů, aniž by je bylo možno účinně napadnout, že jsou o jiném tématu, přece jen vyžaduje schopnost určitého intelektuálního výkonu. Tato schopnost však není, jak se znovu a znovu přesvědčujeme, povinnou součástí výbavy značné části českých zákonodárců.   

Ještě že jsme vymysleli náš obstrukční, pardon jednací řád. Tahle možnost zabránit s pomocí pár zdánlivě nesouvisejících paragrafů hlasování o čemkoli důležitém patří do světové pokladnice obstrukcí a filibusteru.  

Nechápu proto, že třeba ve wikipedii chybí a prosím tímto wikipedisty, kteří obohacují tuto nejužívanější encyklopedii světa, aby příslušné heslo rozšířili o odstavec Jednací řád Parlamentu České republiky.