Že tomu tak nebylo za komunistů, je celkem pochopitelné, takový Husákův výběr neměl se skutečným významem dotyčných nic společného, jen s jejich službou moci. Jenže tvrdým výhradám neunikl ani výběr Václava Havla – prý až moc přátel z disentu i z bohémy.
Václav Klaus zase vybíral příliš mnoho těch, kdo se netajili podporou jeho vidění světa. A to nemá, pokud jde o ambice, příliš daleko k teorii všeho, o jejíž objevení se snažil na sklonku života Albert Einstein.
Miloš Zeman si letos už podruhé vysloužil kritiku ze všech největší: že vedle těch, kteří doopravdy významní jsou, a jimž vzdáváme čest přirozeně – za všechny jmenujme Nicholase Wintona a naše vojáky z Afghánistánu - vyznamenává zejména ty, kteří mu poskytli cestou na Hrad nějakou službu. Taky, že upgraduje vyznamenání udělená zejména Václavem Havlem – Medaili za zásluhy na řád TGM, a ten pak na Řád Bílého lva.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz