Po nich John McCain, který od podzimu stojí v čele Výboru, pozval na jednání u nás dobře známou Madelaine Albrightovou, George Schultze a Henryho Kissingera. I tentokrát senátory zajímal názor bývalých ministrů zahraniční na rusko-americký konflikt.
Madelaine Albrightová, která řídila americkou diplomacii za Billa Clintona, se vyslovila pro rozhodnější odpověď na agresivní kroky Ruska. NATO by podle ní mělo rozmístit v pobaltských státech omezený vojenský kontingent a značně posílit své pozice v celé východní Evropě. Spojené státy by pak měly poskytnout Ukrajině zbraně pro nutnou obranu. „Jsme povinni pomoci Ukrajině ubránit se před agresí.
Musíme to udělat také proto, že lidé v celém světě bedlivě sledují naše reakce na činy státu, který okupuje a anektuje část území svého souseda,“ řekla. S ní zcela souhlasí George Schultz – ministr zahraničí v době Ronalda Reagana. Ten předložil výčet případů, kdy Rusko porušilo veškeré mezinárodní úmluvy a normy.
Schultz nemá pochybnosti o tom, že v současné době na území Ukrajiny působí ruský vojenský personál. Dle jeho názoru součástí strategie Spojených států by měla být pomoc zemím východní Evropy, zejména v oblasti energetiky.
„Musíme usilovat o to, aby sousedi Ruska nebyli odkázáni na dodávky ropy a plynu, které se dávno staly nástrojem vydírání. Když dokážeme poskytnout zemím východní Evropy dostatek energetických surovin, vysvobodíme je z této závislosti a zároveň dosáhneme toho, že Rusko ztratí část odbytiště, možná navždy,“ prohlásil Schultz.
Vystoupení Henryho Kissingera v Senátě začalo příhodou nemilou jak pro pořadatele slyšení, tak pro něho. Za jeho zády se postavila skupinka protiválečných demonstrantů s transparentem „Henry Kissinger je válečný zločinec, který patří před soud!“. Předsedající John McCain je musel nakonec vykázat ze sálu.
Kissinger, který byl ministrem v době prezidentů Nixona a Forda stojí mimo politiku již takřka 40 let, avšak dodnes je ve Spojených státech pokládán za velmi kontroverzní postavu. Zatímco demonstranti hlasitě připomínali Kissingerovi jeho domnělé zločiny, zarytě mlčel. Pak ve svém vystoupení pokračoval.
Problémy v oblasti národní bezpečnosti, před nimiž Spojené státy v současné době stojí, jsou podle jeho názoru nejsložitější od 2. světové války. „Spojené státy jsou v paradoxní situaci. Na jedné straně máme dostatečnou sílu pro dosažení našich cílů a ovlivňování stavu světa. Na straně druhé stav světa je charakterizován konflikty, nepokoji a zmatky."
„Jeden z nejviditelnějších a nejzávažnějších konfliktů je rusko-ukrajinský. Rusko chce určovat strategickou orientaci zemí, jež kdysi byly jeho satelity. Západ má zájem na tom, aby Ukrajina mohla uhájit svou nezávislost a životaschopnost. Jsem znepokojen řečmi o naší vojenské angažovanosti předtím, než určíme, kam nás to zavede a co jsme připraveni učinit.“
Pokud někdo očekával od starého diplomata jakékoli určitější doporučení, musel se cítit zklamán. Henry Kissinger zůstal věren sobě a jeho uvažování se jako vždy neslo v duchu hesla „Neříkám tak ani tak, ale na moje slova dojde.“
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
