Osamělá kancléřka

Je to vše důsledek německé politiky k uprchlíkům? Jedná se o komplexní problém, na který je obtížné odpovědět. Možná se nejvíce blíží pravdě tvrzení, že přijetí uprchlíků z celého světa, se stalo podnětem ke katarzi, že na povrch vyplavaly dávno přítomné vnitřní problémy a konflikty, jakou jsou: Západ a Východ, liberální demokracie versus kontrolovaná řízená demokracie, role a smysl právního státu nebo sociální otázka.

Stále je jasnější a zdá se, že Seehofer právě na to chtěl poukázat, že kancléřka, a to bez ohledu na šok z nepokojů a štvanice na azylanty v Chemnitzu, nemá již podporu většiny pro její uprchlickou a azylantskou politiku, a to jak v Německu, tak i v Evropě.

Konzervativci již nenachází společnou řeč

Když se zmiňujeme o Chemnitzu, shledáváme s odstupem času, že mezi konzervativci je rozpor v interpretaci, co se ve skutečnosti v Chemnitzu stalo.

Kancléřka hovoří o „hetzjagden“ (štvanici) na lidi a saský premiér, jinak člen CDU, stejně jako Merkelová, štvanici naprosto popírají. Rovněž Horst Seehofer mluví o tom, že má pochopení pro chování lidí, když jsou pobouření tím, že jeden z azylantů zavraždil Němce – k čemuž v Chemnitzu došlo.

Jak zabránit rozdělení Evropy?

Bezúspěšné pokusy… S ohledem na vnitřní politiku Angela Merkelová neustále prohlašuje, že důvodem proč v roce 2017 opět kandidovala, byla obava z rozdělení společnosti a strach z rozpadu Evropské unie. Rok později je již naprosto jasné, že v politice soudržnosti neudělala žádný pokrok.