Na internetu jsem se před nějakým časem obdivovala velkolepým plánům vybudování rezidenční čtvrti namísto ruin industriální zóny nad nádražím. Hm. Pěkné. Ale nemělo by se něco dřív udělat s největší ostudou hlavního města? Pochybuji totiž, že může v Praze existovat větší ohavnost. A taky pochybuji, že si některý z pražských primátorů či radních udělal někdy výlet na tuto ohavnou část Smíchova.

Vždycky mě maximálně vytáčela otázka, tak příznačná pro minulý režim: Co tomu řeknou cizinci? Cítila jsem v tom projev služkovsko - lokajské mentality: copak my, my ledacos sneseme, ale jak k tomu přijde chudák panstvo? Dnes by mělo zaznít – jak dlouho to ještě máme snášet?!

Takže než začne příjemnější část cesty, je nutno projít peklem.