Že vicepremiér inklinuje k západním tendencím zahraniční politiky USA není třeba zdůrazňovat, potvrzuje ji sám kdykoliv, není-li česká politika tímto směrem nakloněna či odklání-li se od těchto trendů.

Politika, kterou vede ČSSD jako vítězná, nejsilnější a  politické směřování určující strana (koordinovaná v rámci koalice) však není zdaleka tak výrazně koncipována  na politiku „silného bratra“ USA, potažmo na NATO jako ji má pan Bělobrádek a jeho KDU-ČSL. Z tohoto pohledu lze chápat zásadní Bělobrádkův nesouhlas s prohlášením premiéra Sobotky, že Česko nevidí či nemá důvod volat po větší přítomnosti vojsk NATO v Evropě (a v Česku už vůbec), nicméně pan předseda KDU se přesto velmi pohoršuje nad slovy premiéra a jeho vyjádření bere pouze jako soukromé, neboť prý tento názor nebyl konzultován koaličními partnery. Má zřejmě za to, že pan Sobotka coby premiér zřejmě nemá právo vyjádřit svůj politický názor bez toho, aby jej nekonzultoval se svým kolegou vice-premiérem, předsedou  KDU-ČSL, která, především díky osobě samotného předsedy, zaujímá v zahraniční problematice zcela odlišné stanovisko (viz jejich stanoviska k Ukrajině)..

U příležitosti 25. výročí  pádu komunismu v Polsku se těchto oslav mj. účastní i prezident USA Barak Obama který , jak jinak, v souvislostmi s událostmi na Ukrajině a stanoviska Ruska k těmto událostem,  využil této příležitosti aby dal najevo, jak je potřebné a nutné chránit zájmy evropských států  a jejich občanů v rámci EU proti nebezpečí, které údajně plyne z jednání Ruska. Proto ten jeho požadavek a  volání po zvýšené přítomnosti vojsk NATO v Evropě. Pokrytecky však již nezmínil zájmy, které tím on, potažmo USA sledují.