„Blbí“ také proto, že nerozhodují sami za sebe, vlastní hlavou, ale na popud a výzvu někoho, který na rozdíl od „blbého“ občana z toho bude mít osobní prospěch. Nejde tu o podobnost čistě náhodnou, že „tito“ lidé budou ochotni volit pana Drahoše na popud někoho jiného stejně, jako o post prezidenta usilující pan Drahoš, který ani ne tak z vlastní dobromyslné motivace a vlasteneckého cítění, jako spíš na základě významného postrkování a falešné podpory lidí, kterým vůbec nejde o osobu pana Drahoše (protože místo něj by to mohl kterýkoliv jiný z kandidátů), ale o naději, že bude tím, kdo může definitivně odstranit nežádoucího Miloše Zemana z Pražského hradu? Úsilí už k tomu bylo vynaloženo už víc než dost, že?

„Blbí“ lidi také proto, že jim vůbec nedochází, že v případě zvolení Drahoše nebude sloužit ve prospěch občanů, ani těm, kteří jej budou volit, jak se jim snaží namluvit, ale bude sloužit havloidům, pradoláskařům, pražské kavárně, přizdisráčům a dobroserům, podle kterých bude „Drahoš skákat, jak oni budou pískat!“ Ne snad, že by tito lidé měli až tak mimořádnou moc, ale proto, že tím realizují své prozápadní sny a ideály, kterým po tzv. „hadráku“ v 89 roce zasvětili svůj život. Nejde jim o žádnou pravou demokracii, ale především si zachovat již získané postavení, výhody, chránit lidská práva, bezmeznou svobodu, volnomyšlenkaření, svobodu slova a projevu, jak jim slibuje a nabízí západní liberální demokracie, kterou jim už dříve nabídl a také přislíbil Václav Flaška Havel.

Tím se dostáváme do bodu, kde není od věci použít to vzpomínané „ kdyby“, protože i s touto až nebezpečně reálnou eventualitou, je také nutné počítat. V takovém případě je třeba brát v úvahu nejen to, že Jiří Drahoš bude prezidentem, ale že tato skutečnost také zcela jistě způsobí nepředstavitelný chaos ve společnosti a zemětřesení v politice. „Kdyby“ totiž prezidentské volby vyhrál Jiří Drahoš, změní se především orientace mezinárodní politiky, která bude výrazně prozápadní, se silnou podporou politice USA, NATO, EU a také Bruselu, projeví se změna a výrazný politický odklon od nezištné, užitečné ekonomické spolupráce s východem (Rusko a Čína), otevření se merkelovsko-macronovsko- bruselské migrační politice, dehonestace všech dosažených výsledků a úspěchů z éry M. Zemana atd.