Ve své podstatě lze s jeho viděním a hodnocením souhlasit, pokud by ovšem také vzal na vědomí jisté faktické odlišnosti, které sehrávají zásadní roli v chápání a přijímání multikulturalismu jako něčeho, co má pozvednout dosavadní kvalitu a životní úroveň lidstva.

Je dost možné opodstatněné konstatování, že dosavadní soužití národů v celém světě bylo do značné míry záměrně diferencované, neboť sbližování národních a rasových kultur, resp. jejich životního stylu bránili především ty síly, které usilovaly spíše o jejich podmanění, než sblížení, notabene soužití. Základ takového chápání dal již otrokářský řád, feudalismus a „vítězný“ kapitalismus v tom ve svých raných začátcích pokračoval. V současnosti už i kapitalismus zjišťuje, že sbližování a míchání ras a národností má své výhody. Ne však z humánních důvodů, ale spíše z důvodů ryze kapitalistických. Je známo, že celosvětově je lidstvo z hlediska demografického vývoje „na úbytě“, zvláště v evropském regionu. Tato skutečnost má své důvody v „příliš vysoké životní úrovni obyvatelstva“, kdy se lidé více zaměřují na kvalitu svého současného života a méně již v životě svých potomků  pro budoucnost. Následkem je menší porodnost, což pro kapitalismus ve svých důsledcích znamená ztrátu pracovních sil a zisků.