Jiří Bátěk: Zázrak jménem člověk aneb Od Japonska po pražské vily

03.01.2017 15:14 | Zprávy
autor: PV

Čert vem Průmysl 4.0. „Dle studie Svazu německého průmyslu přinese digitální transformace průmyslové výroby v Německu do roku 2025 dodatečný nárůst přidané hodnoty ve výrobě ve výši 425 miliard eur a firmy by mohly zvýšit svou produktivitu až o 30 %. Musí se ale přijmout politická a ekonomická opatření, jinak hrozí ztráta až 600 miliard eur“ (Energetika 4/2016, Tomáš Ehler). Takže si vyberte – buď příležitost (pro někoho), nebo průser (pro všechny), a to nemusíme zmiňovat ani skutečnost, že se díky robotizaci sociální nerovnost bude ještě zvětšovat. Jak se bude robotizace kamarádit s německou vítací politikou, to je jedna velká záhada – faktem je, že pracovních míst bude ubývat i pro samotné Němce, hovoří se o zániku 2,5 milionu míst do roku 2020. Budou za pár let lidé vůbec potřeba? Problém „co s lidmi“ by částečně mohl řešit nepodmíněný základní příjem. Od něho zas varují psychologové, neb prý povede k hrozivému kolapsu a zahálce.

Jiří Bátěk: Zázrak jménem člověk aneb Od Japonska po pražské vily
Foto: archív autora
Popisek: Dvojka Pat a Mat

Zase ti Japonci!

Musí být ve všem první. Přes čtyřicet procent Japonek a Japonců ve věku 18 až 34 let dosud nezná sex. Japonská vláda je způsobem života mladých Japonců dlouhodobě znepokojena a chtějí zvýšit do roku 2025 porodnost na 1,8 dítěte na ženu. Vše zlé je však k něčemu dobré. Játra a ryby si oddechnou. Vážně! Nerozložené pohlavní hormony odcházejí močí a dostávají se skrze vodu k rostlinám i k lidem, ryby mění pohlaví a mění se i chování mužů. Hormonální antikoncepce také nejvíce zatěžuje játra a zvyšuje nebezpečí zánětu žil. V panenství je tedy skryté pozitivum, které Japonci dosud neodhalili. 

Co je pravda?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Martin Šebestyán, MBA byl položen dotaz

Potraviny

Ale dnes čím dál víc platí, že je pro víc a víc lidí rozhodující cena. Proč dost často ty domácí produkty jsou dražší než potraviny z dovozu? A co je to ta potravinová suverenita? Dosud jsem slyšela jen o potravinové soběstačnosti. Mimochodem myslíte, že to je reálný cíl, být potravinově plně soběst...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: Už to máme za sebou

15:22 Jan Campbell: Už to máme za sebou

Foxtrot z roku 1945 - Už to máme za sebou, složil hudební skladatel Kamil Běhounek, autorem původníh…