Koncem roku ohlásily dvě z nich, totiž britská UKIP a nizozemská Svobodná strana, že založí v Evropském parlamentu společnou frakci. Všem hrají do karet i momentální těžkosti Evropské unie a tak odchod z ní je jedním z požadavků těchto extremistických stran. Ten bývá podporován velmi často i rezervovaným postojem některých politiků k Evropské unii.

Jak je to v České republice? U nás naštěstí pro malou atraktivitu geografické polohy i malého trhu práce nehrozí přistěhovalectví v té míře jako v západních zemích, kde se navíc jedná většinou o přistěhovalectví islámské. Žije u nás sice několik desítek tisíc Ukrajinců, ale ti sebou nepřinášejí výrazně jinou kulturu a náboženství, nehledě k tomu, že vykonávají většinou fyzickou práci gastarbeitrů, kterou se nikde místním jaksi vykonávat nechce. To ovšem neznamená, že si naši extremisté nenašli téma a vhodný cíl. Našli. Stal se jím vztah k tak zvaným nepřizpůsobivým občanům, z nichž část mohla navíc i imigrovat ze sousedního Slovenska, takže pojem přistěhovalectví může být i zde přítomen. Ano, jedná se o vztah k Romům.