Představte si, že se soudíte se státem nebo se sousedem, který rekonstruoval dům a při tom vám - jak vy tvrdíte - tak zhoršil statiku vašeho domu, že ho za čas kus spadlo, vás to ohrozilo doslova na životě, soused svou chybu neuznal a vy se dozvíte za dva a půl roku, kdo měl tedy pravdu a co z toho plyne. Tak to totiž může dopadnout.  

Může to ale dopadnout mnohem hůř, protože oněch dva a půl roku, přesně osm set sedmdesát šest dní je totiž průměrná délka soudního řízení civilního sporu u Okresního soudu v Ústí nad Labem v roce dva tisíce třináct. Původní internetová zpráva neuvádí, jaké je nejhorší časové skóre, ale z textu vyplývá, že může být nejméně dvakrát tak dlouhé, než je průměrný údaj. Takže třeba pět let.  

Když jsme už začali s těmi nejhoršími, tak pokračujme. Stříbrnou příčku průměrné doby trvání civilního procesu drží Okresní soud Brno-město se sedmi sty padesáti dvěma dny, bronzovou pozici drží Krajský soud v Ústí nad Labem, atakdále. Uveďme však i údaje pozitivní. Okresní soud v Náchodě potřebuje na vyřízení soudního civilního sporu sto dvacet dva dní, Okresní soud v Kutné Hoře sto třicet dní, podobně jako Okresní soudy v Českém Krumlově, Rakovníku a Novém Jičíně.  

Průměrná délka trvání procesu všech soudů v České republice za rok dva tisíce třináct činila necelých čtyři sta dní. Nejhorší zprávou je ale to, že od roku dva tisíce jedenáct, kdy ona průměrná délka trvání procesu činila tři sta pět dní, se situace neustále zhoršuje, jak je patrno z údajů za rok dva tisíce třináct, kdy jsme konfrontováni s oněmi necelými čtyřmi stovkami. Výjimkou ale prý nejsou případy, trvající i deset a více let.  

Místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem říká, cituji: Naše soudy nejsou plně obsazeny, máme oproti jiným krajům málo soudců. Nedostává se nám ani středního justičního personálu, jako jsou asistenti soudců. Velmi nás také zatěžují nedodělané případy z éry do roku dva tisíce deset, konec citátu. Ano, to je všechno pravda. Pravda je i to, že se jedná o kraj s vyšší kriminalitou, která pokračuje i civilními spory, že odtud i v hojné míře soudci odcházeli.
 .
Ale co je občanovi, s prominutím, do toho? Od toho přece volíme politiky, aby spravovali řádně stát, v němž žijeme.