Začněme u toho nejvíce sporného: vzniku Smlouvy o stabilním politickém prostředí, hanlivě a nesmyslně nazývanou „oposmlouvou“. Byl to totiž pokus o návrat k realitě politiky a odmítnutí scénického chápání politické fikce. Jinak řečeno, snaha o ukončení tzv. ne-politiky, bajky Václava Havla.
Tato smlouva byl pokus o návrat k reálné politice, i když poněkud svérázný. Nicméně problém kritiky tohoto kroku spočívá v naprostém nepochopení rozdílu mezi sociální realitou a mediální realitou. Tady se jedná o stejnou potíž jako v současnosti, kdy jde o aktuální konfrontaci aktérů druhého kola prezidentských voleb.
Souvisí to i např. s legendou o „Benešových dekretech“ a nikoli dekretech prezidenta republiky, o „Sudetech“ a nikoli o českém nebo československém pohraničí, o „vyhnání“ a nikoli odsunu, vše v době, kdy stále platí zásady Postupimské smlouvy (1945) a Helsinské dohody z roku 1975.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku



