V současné době je aktuální otázka, jak zvýšit neutěšené příjmové části státního rozpočtu. Zde je jediná možnost, nastoupit velice náročnou cestu, alespoň částečné obnovy, alespoň některé hurá systémem rušené průmyslové výroby, chybnou politikou všech vlád. Vedle odvodů od nových obnovených výrob a technologií se zde uplatní jednoduchá ekonomická rovnice. S možností nových pracovních příležitostí, snížíme vysokou nezaměstnanost a upraví se tím nedostatečný příjem státního rozpočtu. Veškeré vládní úsporné škrty rozhodně příjmy nezvýší, ale opětovně sníží ekonomický růst. Zpětný odkup vybraných podniků od zahraničních podnikatelů není reálný, neboť máme prázdnou kapsu. Většině občanů proto byly zmrazeny příjmy, polepší si absurdně pouze soudci i chybující zákonodárci.
Zánik strojírenství, skláren, obuvnického odvětví, textilek, chemické výroby, devastace zemědělství i potravinářství nepřineslo nic užitečného.
U dosud zbylé části průmyslových podniků dochází i přes mnohá vládní prohlášení a sliby k nepopíratelnému potlačování podnikatelské konkurenceschopnosti oproti ostatním zemím Evropské unie. Jednou z příčin, kterou nechce nikdo vidět je našimi zákonodárci – právnickými amatéry, nesmírně chaotická, nesrozumitelná a byrokraticky nejasná legislativa. Názorným případem je zákon na podporu obnovitelných zdrojů s dopady na občany a opět průmysl a přihrává tak na jednu z nejvyšších cen elektřiny po dobu 20 let. Podle technických předpokladů mohou dva nové bloky Temelína dodávat zhruba trojnásobek elektřiny, než kterou dnes vyrobí obnovitelné zdroje. V současné době je u oproti lépe uvažujícím zemím Evropské unie u nás již řadu let uplatněna zbytečně drastická ekologická daň z elektřiny, uhlí a plynu.
Další tragedií ČR byla privatizace pro stát prioritních odvětví do rukou nadnárodních společností. Například nedomyšlený rozprodej těžařského průmyslu přináší především zvyšování cen uhlí promítající se do všech komodit výroby energií. K tomu přispívá i politické omezování těžby uhlí. Dobře na tom není ani petrochemický průmysl diktující ceny. Chybnou zemědělskou politikou jsou zcela zbytečné, skoro 50 procentní dovozy, mnohdy nekvalitních potravin, které jsme schopni si sami vyrobit. Výsledkem rozprodeje telekomunikací jsou uplatněny, oproti západním sousedům, nenormálně vysoké ceny telefonních hovorů, zaviněné důmyslným zahraničním obcházením našeho špatného telekomunikačního zákona. Trvalý rozklad zdravotnictví přináší neustálé zdražování léků, pokračující finanční spoluúčast pacientů a nesmyslné poplatky. Rovněž vysoké a neustálé zvyšování cen vodného a stočného rázně omezuje hygienické, uživatelské i zahrádkářské potřeby občanů a výroby průmyslových odvětví. Tak je možné dlouze pokračovat, že se to ani na stránku nevejde.
Proti všem drastickým opatřením je občan zcela bezmocný. Postupně se u nás zvyšuje procentní hranice chudoby. Logicky se to projevuje i v pokračujícím kolapsu průmyslu, snížení exportu, dalším navýšením nezaměstnanosti a poklesem příjmu do státního rozpočtu.
Není třeba připomínat, že platy i důchody oproti Německu i Rakousku jsou tři až čtyřikrát nižší při srovnatelných cenách základních potravinových a dalších potřeb. Je prosto zcela nepochopitelná, statistickým úřadem asi úmyslně klamavě uváděná inflace pod tři procenta.
RNDr. Jiří Hanzlíček, exporadce ministrů průmyslu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
